Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.
Vláda stanovila, že na podporované zdroje energie vyčlení ze státního rozpočtu v roce 2025 jen 8,5 miliardy korun, což je o 4,35 miliardy méně, než kolik bylo vyčleněno na letošní rok. Zároveň odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která připlavila ministerstva financí a průmyslu a obchodu, jež mají výdaje státu na podporované zdroje energie v následujících letech zásadně snížit. Urychlenou novelou energetického zákona chce prosadit zavedení individuálních kontrol tzv. vnitřního výnosového procenta a zkorigovat jeho výpočet, stanovit nově rozsah povoleného vnitřního výnosového procenta v souladu s rozhodnutím Evropské komise a zrušit podporu ve dnech tzv. záporných cen elektřiny, tedy ve dnech, kdy je na trhu přebytek elektřiny, která obtížně hledá využití. Opatření se dotknou především fotovoltaických elektráren s výkonem vyšším než 30 kW, které byly připojeny do sítě v roce 2009 a 2010.
Vláda se zabývala také další pomocí obecním a krajským samosprávám s vypořádáním se následků zářijových ničivých povodní. Na žádost hejtmana Olomouckého kraje Josefa Suchánka i na obdobnou žádost ze strany Krizového štábu Moravskoslezského kraje schválila prodloužení doby nasazení až tisícovky příslušníků Armády ČR do pomoci s likvidací následků zářijových povodní z původního konce října o měsíc do konce listopadu. Vojáci budou pomáhat především při výstavbě náhradních přemostění na místě původních mostů poškozených nebo zničených povodněmi.
Kabinet také schválil poskytnutí dotace Olomouckému kraji ve výši půl miliardy korun z třicetimiliardové rezervy, kterou si vláda ve státním rozpočtu na letošní rok vytvořila na financování škod způsobených povodněmi. Peníze budou určeny na pokrytí prvotních nákladů spojených s odstraňováním následků povodňových škod. Už předtím vláda na tyto účely uvolnila 80 milionů pro Moravskoslezský kraj a 60 milionů pro Olomoucký kraj.
Vláda odsouhlasila také parametry dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj Živel 4 – Pomoc v nouzi, který má sloužit obecním a krajským samosprávám se zajišťováním náhradních ubytovacích prostor pro osoby, kterým živelní pohroma zničila či zásadně poškodila domy či byty. Z programu bude možné financovat i zajištění náhradních prostor za uzavřené školy, školky a další školská nebo vzdělávací zařízení. Na program je k dispozici jedna miliarda korun a příjem žádostí bude spuštěn od 1. listopadu.
Vláda rovněž vyslovila podporu poslaneckému návrhu novely stavebního zákona, kterou s dalšími poslanci připravil ministr dopravy Martin Kupka. Novela je součástí plánovaných kroků, tzv. legislativního a technického bypassu, které mají pomoci zprůchodnit stavební řízení po problémech se zavedením jeho digitalizace. Novela zákona má legislativně umožnit stavebním úřadům, orgánům územního plánovaní a dalším aktérům stavebního řízení na přechodnou dobu využívat některé nově zavedené informační systémy jen na bázi dobrovolnosti, případně používat alternativní postupy využívané před začátkem platnosti nového stavebního zákona. Díky tomu bude možné do spuštění nového digitálního stavebního řízení zajistit vyšší právní jistotu zaměstnanců stavebních úřadů a dotčených orgánů a omezit rizika sankcí za nesplnění milníků Národního plánu obnovy.
Související
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
Vláda ČR , Energetika , povodně září 2024 , Armáda České Republiky
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák