Ke kmenovým buňkám je v ČR odpor, i to je příčina celé kauzy, vysvětluje Syková

Syková vidí problémem v nedomyšleném financování klinických studií a nezájem státních institucí ho řešit. Proti léčbě kmenovými buňkami prý neustále ostře vystupují některé české lékařské kapacity i vědci, včetně ředitele Ústavu molekulární genetiky Václava Hořejšího, který poslal premiérovi podnět k odvolání Sykové z vládní rady.

Poukazuje také na to, že ve světě má výzkum kmenových buněk podporu. Vědkyně si proto myslí, že někdo má zájem poškodit její padesátiletou vědeckou kariéru, nebo za tím stojí firemní konkurence.

Neúspěšně prý také několikrát usilovala o jednání na ministerstvu zdravotnictví, jak léčbu financovat. "Oponenti buněčné terapie jdou tak daleko, že nám neschválí granty, které jsou mezinárodně vysoce hodnoceny," poznamenala.

Peníze na klinickou studii poskytuje klinická firma, která je jejím zadavatelem. Pojišťovny na ni nepřispívají, mohou ale dát dary, tak jako firmy. Peníze se tak pro studii získávaly tímto způsobem. Darovali je tak na výzkum i někteří pacienti.

Stát podle ní nenabízí řešení. Vznikla tak šedá zóna, kdy může pacient přispět darem do nějaké nadace, která následně může přispět firmě čili zadavateli klinické studie.

Spolupracovníci Sykové podle reportáže České televize brali od pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou peníze za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii má být ze zákona bezplatná.

Pacienti, kteří v motolské nemocnici chtěli podstoupit experimentální léčbu, platili podle ČT většinou částku 150.000 korun jako sponzorský dar. Televize ale podle Sykové nedala do reportáže ty pacienty, kteří léčbu chválili, nebo nic neplatili. Proto si Syková myslí, že jde o účelovou kampaň, která poškodila výzkum i pacienty.