Sestry v domácí péči žádají po ministrovi větší mzdy

Zdravotní sestry v domácí péči žádají vyšší mzdy, napsaly dopis ministrovi. Mají odměny z veřejného zdravotního pojištění maximálně 25.000 korun. Vadí jim, že sestrám v nemocnicích odměny opakovaně rostly a berou i přes 40.000 korun, informovala Charita ČR a další poskytovatelé domácí péče v tiskové zprávě. Ministerstvo si je podle mluvčí Gabriely Štěpanyové podfinancování domácí péče vědomo, nechce ale zasahovat do dohodovacího řízení mezi zástupci poskytovatelů domácí péče a zdravotními pojišťovnami.

"Požadujeme urychlené osobní jednání s ministrem, protože situace v domácí zdravotní péči je neudržitelná. Usilujeme rovněž o narovnání nespravedlivých mezd a platů sester v domácí péči. Není správné, aby naše sestřičky za stejně obtížnou nebo ještě náročnější práci braly o tolik méně," uvedla koordinátorka zdravotních služeb Charity ČR Ludmila Kučerová.

Ministerstvo podle Štěpanyové deklarovalo, že do vyjednávání o úhradách nebude zasahovat. "Dohoda pro rok 2019, kterou podepsal segment domácí péče se zdravotními pojišťovnami, a se kterou souhlasila i Charita ČR, přináší v porovnání s minulými roky výrazný nárůst úhrad a umožňuje tak navýšení platů a mezd sester," uvedla mluvčí.

Všechny segmenty podle ní dostaly pět procent navíc proti předchozímu roku, což bylo asi 200 milionů korun, a navýšena byla i částka za jednotlivé výkony, péče o náročné pacienty nebo práce o víkendech. "Ministr zdravotnictví také vyzval pojišťovny, aby přistupovaly k segmentu domácí péče mimořádně aktivně," dodala mluvčí. Od roku 2013 podle ní úhrady stouply o 30 procent a přibývá i zájemců poskytování domácí péče a samostatných sester.

Zdravotní pojišťovny ale podle zástupců domácí péče v dohodovacím řízení uplatňují podle nich nespravedlivé regulace a nabízejí výjimky, které nechtějí předem garantovat. "Opět se poskytovatelé dostávají do situace, kdy domácí péče provede lékařem předepsané výkony, ale až o rok později zjistí, kolik z nich dostane proplaceno," napsali dále v tiskové zprávě.

Pod otevřeným dopisem jsou podepsáni zástupci Charity Česká republika, Asociace domácí péče, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Sdružení majitelů a poskytovatelů domácí péče a společnost Gratia Futurum 913. Od loňského srpna jsou sestry v domácí péči ve stávkové pohotovosti, letos 1. května protestovaly před ministerstvem zdravotnictví.

"Ministerstvo zdravotnictví pod jeho vedením zřídilo vloni v červnu pracovní skupinou pro koncepční řešení poskytování domácí péče, která se touto oblastí zabývá komplexně a kontinuálně. Skupina se schází pravidelně a příští jednání je plánováno na konec června," dodala mluvčí.

Dohodovací řízení o rozdělení peněz na úhrady zdravotní péče pro rok 2020 skončí v červnu. Zdravotní péče je v něm rozdělená do 14 segmentů, které mají na jednáních své zástupce. Na konci dubna uzavřely podle Zdravotnického deníku dohodu fyzioterapeuti, hemodialyzační péče a zdravotnické záchranné služby, v květnu pak léčebné lázně a ozdravovny a minulý týden praktičtí lékaři. Loni se nejdéle čekalo na dohodu s lékárnami. S blížícím se termínem, kdy mají být dohody uzavřené, se objevují i požadavky, zejména na navýšení odměn. Minulý týden s ním přišly například zdravotnické odbory.

Související

Ministerstvo zdravotnictví

V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví

Bezpečné zavádění umělé inteligence do českého zdravotnictví, podpora zdravotníků při využívání moderních technologií a společná příprava odborných doporučení. To jsou hlavní cíle memoranda o spolupráci, které dnes podepsalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky společně s Českou asociací umělé inteligence, Českou lékařskou společností J. E. Purkyně a Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.

Více souvisejících

Zdravotnictví ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

před 3 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 5 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 8 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

před 9 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy