Prevence a podpora duševního zdraví budou podle eurokomisařky Věry Jourové prioritou EU i po roce 2021. Současná reforma psychiatrické péče byla podpořena téměř dvěma miliardami korun z evropských fondů. Hradí se z nich například prvních 18 měsíců fungování center duševního zdraví. Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) by v dalším programovacím obdobím mohlo Česko čerpat peníze třeba na centra duševního zdraví pro děti nebo ochrannou léčbu.
"Čím dál víc lidí potřebuje tuto péči. Jeden ze šesti občanů EU, tady je to každý pátý," řekla při návštěvě centra duševního zdraví na pražském Střížkově Jourová. Dnes prý zjistila, že je nutné kromě nově zaváděné ambulantní a domácí péče multidisciplinárních týmů také zachovat část stávajících psychiatrických nemocnic.
"Chtěla jsem pochopit, do čeho je potřeba dále investovat. Že to nejsou cihly a tvrdé peníze, ale že to mohou být peníze, které zlepší kvalitu služeb," uvedla eurokomisařka.
Komisařka @VeraJourova s ministrem zdravotnictví @adamvojtechano na návštěvě tréninkové kavárny v Psychiatrické léčebně v Bohnicích hovořili o reformě psychiatrické péče a o tom, jak mohou pomoci evropské fondy. #EUfunds ?? pic.twitter.com/VMbrwvUxaD
— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) 24. června 2019
Nově nastavený rozpočet EU po roce 2021 podle ní pamatuje i na prevenci a řešení těchto problémů. "Když se do těchto služeb investují veřejné peníze, tak to má zase návratnost do veřejných rozpočtů," řekla s tím, že nejen péče něco stojí, jde také o invalidní důchody nebo chybějící pracovní sílu. "Rádi bychom financovali rozumnou prevenci, aby se lidé ani nedostávali k hospitalizaci," dodala.
Česko se podle Vojtěcha bude snažit získat evropské peníze na psychiatrickou péči i v dalším programovacím období. Čerpat by se podle ministra mohlo na zřizování center duševního zdraví pro děti nebo ochrannou ústavní léčbu, kterou nařizuje soud. "Evropské peníze jsou impuls, ale nejsou věčné. Největší výzva bude udržet financování do budoucna," dodal.
Podle Vojtěcha je třeba dořešit ještě sociální aspekt reformy. Jedná se například o využívání sociálních bytů pacienty v péči center.
Jedním z cílů reformy je, aby do roku 2030 opustila velké psychiatrické nemocnice asi třetina pacientů. Péči o ně mají převzít mobilní týmy lékařů, sester, psychologů a sociálních pracovníků, kteří o ně budou pečovat ambulantně nebo v jejich domácím prostředí. Do konce letošního roku by jich mělo být 30.
V současné době je v 21 psychiatrických nemocnicích v Česku více než 8000 lůžek. Do roku 2022 by mělo být zrušeno 1200 z nich. Komunitní centra by pacienti měli mít blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat.
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. V roce 2010 byly náklady na zdravotní a sociální péči, ale také na ušlou produktivitou, neformální péčí a další náklady zhruba 16 miliard korun.
Související
Jourová skončí v hnutí ANO a pro tuto chvíli i v aktivní politice
EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová
Věra Jourová , Adam Vojtěch (ANO) , psychiatrie , Zdravotnictví , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth
před 1 hodinou
Bouřky dorazily. Meteorologové upozornili na supercely na jižní Moravě
před 2 hodinami
Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice
před 3 hodinami
Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup
před 3 hodinami
Počasí se neodkloní od letního normálu, vyplývá z dlouhodobého výhledu
před 4 hodinami
Lidé mění práci jinak než před deseti lety. Nabídku dnes odmítají i kvůli šéfovi či atmosféře
před 4 hodinami
Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu
před 5 hodinami
EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku
před 6 hodinami
Červen byl pro Ukrajinu nejtragičtějším měsícem od začátku války
před 7 hodinami
Rusko by mohlo plánovat cílené údery na kritickou infrastrukturu, varuje Litva
před 7 hodinami
Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu
před 8 hodinami
Středeční počasí přinese bouřky do další části Česka, varoval ČHMÚ
Aktualizováno před 9 hodinami
Tragická střelba v Praze. Muž zavraždil ženu, pak se pokusil o sebevraždu
před 9 hodinami
Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou
před 11 hodinami
Ebola se potvrdila v 2000 případech. WHO se domnívá, že nakažených je mnohem více
před 11 hodinami
Macinka se zastal Turka. Určitě ho nepotopím, vzkázal šéf Motoristů
před 12 hodinami
Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump
před 13 hodinami
Vážná nehoda autobusů na Kladensku. Na místě jsou zranění, zasahoval vrtulník
před 14 hodinami
Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.
Zdroj: Libor Novák