Diabetikům se blýská na lepší časy

Po injekci by tak pouze jednou za sedm dní byli v budoucnu nuceni sáhnout ti cukrovkáři, jimž lékař předepsal některý z dvojice léků dostupných na českém trhu, které stimulují receptory hormonu GLP-1 (tzv. GLP-1 agonisté). Ani týdenní interval však nemusí být definitivní. "Vědci usilují o to, aby si nemocní tyto léky mohli aplikovat nanejvýš jednou do měsíce," nastínil Haluzík.

Na stejný hormon působí také léky na bázi gliptinů. Mírně navrch však mají právě GLP-1 agonisté, jejichž užívání diabetik pozná také na své váze. Kromě snížení hladiny cukru v krvi a krevního tlaku totiž jejich podání vede i ke snižování hmotnosti.

Přípravky, které ovlivňují funkci hormonu GLP-1, diabetologové nasazují u těch pacientů, u kterých už dost dobře nezabírá léčba za pomoci metforminu, který lékaři ve většině případů předepíší každému pacientovi, u kterého diagnostikují cukrovku druhého typu. Účinnější lék však metformin nenahradí, naopak, diabetik ho musí užívat i poté, co začne s aplikací nového léku injekční formou.

Změna léčby navíc vede i k jejímu prodražení. Zatímco metformin je totiž plně hrazen zdravotní pojišťovnou, u přípravků, které jsou založeny na účinku inkretinů, už musí někteří diabetici počítat s doplatkem ve výši až 1,5 tisíce korun měsíčně.

Ušetří přitom pacienti, jejichž index tělesné hmotnosti (tzv. Body Mass Index, známý spíše pod zkratkou BMI; vypočítá se jako podíl hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech) je vyšší než 35 a kteří splňují další podmínky, jež stát pro plnou úhradu medikamentu stanoví. Ti v lékárně nemusí do peněženky sáhnout buď vůbec, anebo po nich lékárník bude požadovat minimální doplatek. Na sto korun měsíčně pak lék vyjde cukrovkáře, kteří uvedené podmínky splňují jen částečně.

Cukrovka trápí zhruba osm procent Čechů, valná většina z nich přitom trpí diabetem druhého typu, jenž je důsledkem nesprávného životního stylu.