Rok 2014: Toto nás čeká ve zdravotnictví. Přehled změn a novinek

Na rok 2014 se odsunulo adresného zvaní na screening rakoviny prsu, čípku, tlustého střeva a konečníku. ČR na projekt dostala peníze z EU a hrozilo, že propadnou. Zdravotní pojišťovny už oznámily, že v lednu začnou rozesílat pozvánky lidem, kteří spadají do rizikových skupin a na prevenci nechodí. 

Od ledna 2014 změní nový občanský zákoník odškodňování ve zdravotnictví, vycházet se bude z tzv. zásad slušnosti. Utrpěná škoda na zdraví se už nebude počítat podle bodů přiřazených jednotlivým částem těla, ale zohlední se náklady na vzdělání a možnosti dalšího pracovního a životního uplatnění. Odškodnění bude vyšší, může dosáhnout až 20 milionů korun.

K 1. lednu skončí z rozhodnutí Ústavního soudu poplatek 100 korun za den v nemocnici, pacienti nebudou platit nic. Pokud dodrží vznikající koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL sliby ze svého programu, tak by se možná od poloviny příštího roku přestalo platit i 30 korun u lékaře a v lékárně. Zůstal by jen poplatek 90 korun na pohotovosti.

Ženy si od ledna 2014 mohou domluvit porod v porodnici bez lékaře, jen s porodní asistentkou, a pojišťovna péči uhradí. Porod doma pojišťovny hradit nebudou, i když zakázané nejsou, jen si žena musí porodní asistentku zaplatit sama. Další novinkou je propuštění z porodnice dřív než za 72 hodin, když je vše v pořádku a žena chce odejít.

Z neuskutečněných plánů, které zůstaly pro budoucí vedení resortu, je pro pacienty důležitý zákon, který má zvýšit ochranu dětí před kouřením a alkoholem. Neprodávaly by se už přes internet a v automatech. 

Z chystaných norem je důležitá i novela o přeshraniční péči. Pojišťovny podle ní budou hradit pacientům léčení v jiných zemích EU do výše českých nákladů. Nyní hradí jen neodkladnou péči.

Na co nejvíc umíráme?

Vůbec nejčastější příčinou smrti jsou nemoci oběhové soustavy (52 % všech úmrtí), na druhém místě potom zhoubné nádory (26 %). Tyto dvě skupiny nemocí samy působí značnou část všech úmrtí – téměř 80 %, takže se z tohoto pohledu jeví jako největší zdravotní problém, uvádí med.muni.cz.

Obě skupiny jsou ale ve skutečnosti poměrně široké a zahrnují řadu konkrétních diagnóz. V případě nemocí oběhové soustavy je nejčastější konkrétní příčinou smrti ischemická choroba srdeční (ICHS), tj. zejména akutní ve smyslu srdečního infarktu, či chronické. Zhoubné nádory mají ještě bohatší a různorodější strukturu, nicméně celkově nejčastěji vedou ke smrti nádory plic, kolorekta (tj. tlustého střeva a konečníku), ženského prsu a prostaty u mužů.

I u relativně mladších věkových skupin jsou nejvýznamnějšími příčinami předčasné úmrtnosti srdečně-cévní a nádorová onemocnění. Oproti nejvyšším věkovým skupinám, kde přeci jen převažují srdečně-cévní onemocnění, se více ukazuje nebezpečí rakoviny (u žen nejvýznamnější příčina smrti až do věku přibližně 70 r., a rovněž u mužů je častější příčinou než srdeční infarkt). Z dat jsou patrné rovněž pohlavní rozdíly – výrazně vyšší úmrtnost mužů, a to na oběhové nemoci, rakovinu, ale i na úrazy a otravy.

Nejčastěji se vyskytujícími infekčními onemocněními v našich podmínkách jsou podle zkušeností z praxe, ale i podle skutečně hlášených onemocnění, akutní respirační infekce (ARI). Ze zpráv Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu (CEM SZÚ) v Praze vyplývá, že v počtu infekčních onemocnění po ARI následují akutní průjmová onemocnění, ovšem v řádově nižších číslech. Na dalších místech podle četnosti jsou plané neštovice a pásový opar následované streptokokovými infekcemi (spála, růže). Konečně pak virové záněty CNS, především klíšťová meningoencefalitida. 

Hodnoty uváděné CEM nemusí plně odpovídat skutečnému počtu případů jednotlivých infekčních onemocnění. Určitá část infekcí uniká epidemiologické evidenci díky nedostatečnému hlášení nákaz vyšetřujícími lékaři, ale i proto, že někteří nemocní lékaře vůbec nenavštíví, píše server zdravi.e15.cz. Dá se tedy předpokládat, že počty infekčních onemocnění jsou vyšší, než je uváděno v oficiálních pramenech.