Praha - Elektronické aukce nepřinesou takové snížení cen léků, jak se čekalo. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) chce proto hledat jiná řešení. Díky snížení DPH z 15 na deset procent by od příštího roku měla cena regulovaných léčiv klesnout o 4,35 procenta. V České televizi to dnes řekl ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.
Blahuta před třemi měsíci při nástupu do funkce avizoval, že snižování cen léků chce dosáhnout právě v úhradových soutěžích. Takzvané elektronické aukce jsou sice v zákoně zakotveny, ale nepoužívají se. Blahuta dnes ale připustil, že o aukce není zájem.
Při poslední revizi přinesly aukce úspory 2,5 až 2,75 miliardy. Peníze lze podle ředitele ušetřit efektivněji. "Jsou to jednak zkrácené revize, vstupy nových generických léčivých přípravků na trh a jsou to ještě individuální správní řízení," dodal.
Součástí řešení otázky ceny léků je i problematika reexportu, kdy se levnější léky prodají dráž v jiné zemi. SÚKL chce zavést nové reexportní opatření, kdy by každý měsíc ministerstvu zdravotnictví předložil seznam 50 až 70 léků, u nichž bude hrozit nedostatek pro české pacienty.
Dramaticky roste spotřeba antidepresiv
Na přelomu tisíciletí předepsali lékaři v Česku podle údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv 37 milionů denních dávek antidepresiv, dnes si z lékáren odnášíme pětinásobek – téměř 190 milionů dávek.
Co je příčinou? „Významným stresovým faktorem je nepochybně práce. Tlak ze strany zaměstnavatelů se neustále zvyšuje. Silný je také strach ze ztráty zaměstnání. Kvůli němu si zaměstnanec nechá leccos líbit," vysvětluje pro Lidovky.cz psycholog Michal Walter.
Prostor pro naše potřeby a přirozené projevy se neustále zmenšuje. Málokdy si můžeme dovolit chovat se tak, jak bychom si přáli a jak je pro nás přirozené. Následně se trápíme obavami, jestli nejsme ve skutečnosti špatní, když se musíme neustále přetvařovat. To všechno se pak negativně odráží na psychice.
Část odborníků varuje, že roste počet lidí, kteří antidepresivy řeší své povrchní problémy, s nimiž by si při troše snahy a za přispění psychoterapie dokázali poradit sami. „Při použití antidepresiv je výhoda, že nemusíme znát příčinu deprese, ale riskujeme, že ovlivňujeme mozek, který je v pořádku, zatímco chyba je v našem nastavení, našich představách anebo očekáváních," upozorňuje farmakoložka Margit Slimáková.
Související
Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo
Úřady varují před padělkem léku Ozempic. Lidé se mohou ocitnout v ohrožení života
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák