Chytrá karanténa v ČR jede naplno. Odhalí dvě třetiny kontaktů nemocného, říká Prymula

Podle Prymuly se podařilo vyřešit naprostou většinu problémů, se kterými se dříve potýkal.

Systém chytré karantény používá k odhalování nových případů nemoci covid-19 moderní technologie, například údaje z mobilních telefonů. Takzvaná vzpomínková mapa vytvořená z dat mobilního operátora a platební karty, která ukáže místa pohybu za posledních pět dní, pomůže nakaženému člověku vzpomenout si na rizikové kontakty. Na bázi pohovoru a mapy by pak podle Prymuly měli hygienici dokázat zachytit 67 procent kontaktů.

"Znamená to, že zhruba dva ze šesti kontaktů se zjistit nepodaří, protože jsou to lidé, na které ten člověk nemá bližší vazbu a nemá na ně telefonní číslo," uvedl epidemiolog. Systém tak podle něj nedokáže tyto lidi identifikovat. Hygienici však mohou data od operátorů použít jen v případě, že s tím dá nemocný souhlas.

Další možností je získání dat z aplikace eRouška, kterou si nainstalovalo přes 150.000 lidí. Funguje na principu bluetooth a pamatuje si ostatní telefony s aplikací, které byly v blízkosti, data o poloze ale aktivně neodesílá. Zatím je dostupná jenom pro telefony s operačním systémem Android.

Systém podle Prymuly jednotlivé hygienické stanice nacvičovaly. "Narazili jsme na celou řadu dílčích problémů, ale v tuto chvíli by naprostá většina již měla být vyřešena," uvedl náměstek. Hygienici se podle něj například obávali toho, že jim chytrá karanténa přidělá práci, protože se záznamy o pacientech musely přepisovat. Přistoupilo se k propojení softwarů či vytvoření e-žádanky.

"Oni se s tím logicky musí naučit pracovat tak, abychom byli schopni v momentu, kdy budeme potřebovat významné navýšení kapacity systému, byli schopni adekvátním způsobem reagovat," prohlásil epidemiolog. Na začátku epidemie byl totiž podle něj doposud využívaný systém pohovorů významně přetížený.

Chytrou karanténu budou proto hygienici už ode dneška plně používat. Někdy však může být využitelnost získaných dat omezená. "Například pokud se to bude týkat člověka, který byl v nějakém domácím ošetření nebo nepobíhal po venku," uvedl Prymula. V České televizi (ČT) epidemiolog dodal, že zatím hygienici pracovali se zhruba sto mapami, které se po šesti hodinách zničí.

Za pomoci dat, která se nyní sbíhají v centrálním středisku, lze díky systému porovnat, jak jsou nemocí postiženy jednotlivé kraje či okresy. Je možné také zjistit lokální ohniska nákazy a přistoupit k opatřením přímo v místě. Porovnat lze data z ČR s dalšími zeměmi a zjistit, v čem se liší přístupy k nákaze.

Chytrá karanténa podle Pramuly zároveň ukazuje, co se děje v jednotlivých laboratořích a kolik je v nich vzorků. "Jsme schopni tímto způsobem říci, které laboratoře jsou vytíženější a které nikoliv," řekl ČT.

Rychlé sdílení dat a propojenost epidemiologického šetření, spojeného s dohledáváním kontaktů, s dalšími navazujícími fázemi považuje za velký přínos pražská hygienická stanice. "Například všechny dohledané rizikové kontakty budou do pěti dnů otestovány. Adekvátně lze očekávat postupné další navyšování prováděných testů," uvedl na webu mluvčí stanice Zbyněk Boublík.

Ministerstvo zdravotnictví začalo o chytré karanténě jako inspiraci z Jižní Koreje nebo Izraele mluvit ve druhé polovině března. V celém zemi pak měla fungovat od Velikonoc. Podle dřívějšího vyjádření Prymuly se podobné celostátní projekty obvykle připravují několik měsíců i roky. Do projektu jsou zapojeny tisíce lidí, na systém jsou napojeny hygienické stanice všech 14 krajů, odběrové týmy i laboratoře. Podle epidemiologa je chytrá karanténa nezbytná pro rozvolňování vládních opatření přijatých kvůli epidemii.