Dvanáct lékařů včetně rektora UK Tomáše Zimy nebo kardiochirurga Jana Pirka kritizuje přetrvávající opatření proti epidemii covidu-19, zejména plošné testování. Vadí jim také, že se na rozhodování podílí skupina Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES), kterou vytvořil člen Rady vlády pro zdravotní rizika, epidemiolog Petr Smejkal. Reakci skupiny a ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje.
"Zdraví člověka lze trvale poškodit jak virovou nákazou, tak nejrůznějšími omezeními, které navozují úzkost a depresi, vylučují jedince ze společnosti, zpřetrhají vztahy, způsobují sociální úpadek, ztrátu ekonomických jistot a rovněž ztrátu životního smyslu," uvedli lékaři.
Cílem opatření podle nich musí být nejen rychlá záchrana životů, ale také dlouhodobé zachování společenské infrastruktury, hodnotového a společenského systému. Důraz kladou na vývoj dětí a vzdělávání nebo zachování kulturního a sportovního života. Myslet je podle nich třeba také na ekonomiku.
Podle signatářů dopisu má vláda standardní mechanismy řízení epidemie. Hlavní roli v ní má hrát ministr zdravotnictví, hlavní hygienik, případně hlavní epidemiolog za podpory Státního zdravotního ústavu. "Tato standardní struktura a její odborná doporučení a rozhodnutí pro řešení koronavirové krize byly a stále jsou odsouvány na vedlejší kolej," uvedli.
Skupina MeSES podle nich nenese za svá doporučení právní, ekonomickou ani politickou odpovědnost, přestože se jimi vláda při svých doporučeních zaštiťuje. Minulý týden skupina MeSES na podobnou kritiku reagovala na webu.
"Mezioborová skupina pro epidemické situace je poradním orgánem ministra zdravotnictví a její úkol vyplývá přímo z názvu," napsala. Uvedla, že má jasně dané úkoly a svá zadání mají i odborné útvary ministerstva, která řídí jejich odborné náměstci. "Nevidíme tak žádný důvod ani prostor ke spekulacím nebo domněnkám ohledně vlivu, rozhodování či jeho odůvodňování. Jde o rutinní činnost ministerstva, kterou je jistě schopno řešit obvyklými interními postupy," dodali.
Hlavním hlediskem pro její návrhy je co nejúčinnější utlumení epidemie, které bude dlouhodobě udržitelné a povede k nejvyšší možné míře návratu společnosti k běžným každodenním činnostem.
"Jsme přesvědčeni, že si jako stát a jako společnost nemůžeme dovolit opakování benevolentního, ba lehkovážného přístupu k epidemické situaci. Nevyvážené prosazování jednotlivých zájmů by opět vedlo k obětem na lidských životech a k obrovským hospodářským škodám," uvedla také skupina.
Skupina lékařů se vyjádřila také k plošnému testování, podle nich v současné epidemické situace nedávají smysl. Náklady na jeden pozitivní test jsou podle nich vysoké, například ve školách asi 350.000 korun při počtu 27 pozitivních na 100.000 dětí z posledního týdne. Stačí podle nich testovat lidi s příznaky a vytrasované kontakty.
Navrhují také, aby se lidé po nemoci očkovali jen jednou dávkou vakcíny, což podle nich tvoří dostatečnou ochranu. Za dostatečnou dobu, po níž jsou dříve nakažení chráněni, považují devět až 12 měsíců. Ministerstvo zdravotnictví v současné době zvažuje, že dosud platné tři měsíce navýší na šest měsíců.
Kromě Zimy nebo Pirka, který nedávno skončil v čele Kardiocentra IKEM, jsou signatáři například také vedoucí lékař Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík, imunoložka Jiřina Bartůňková, přednosta Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka Jiří Beneš, bývalý ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl nebo fyzioterapeut Pavel Kolář.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Překreslete atlasy. OSN zvažuje změnu mapy světa, poprvé za 500 let
před 59 minutami
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
před 1 hodinou
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
před 2 hodinami
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
před 3 hodinami
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
před 4 hodinami
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
včera
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
včera
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
včera
Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci
včera
Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka
včera
Vražda v ubytovně v Praze. Kriminalisté zadrželi podezřelého na místě
včera
Trump poprvé komentoval odchod Harryho a Meghan z USA. Podělil se o své pocity
včera
Po létě je situace podobná jako loni, přiznali meteorologové. A dobrá není
včera
Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru
včera
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
včera
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
včera
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
včera
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
včera
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
včera
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.
Zdroj: Libor Novák