Fakultní nemocnice Brno plánuje, že bude očkovat lidi vakcínou proti nemoci covid-19 v záložní nemocnici na výstavišti. Novinářům to dnes řekl náměstek nemocnice Ondřej Ludka. Záložní nemocnice vznikla pro případné pacienty s covidem-19, zatím ale zůstala nevyužitá. Podle Ludky by se v ní dalo naočkovat až 1400 lidí za den, zatímco v klasických ambulancích by to byly desítky.
Prvních 5000 vakcín dorazí do Brna v neděli a poslouží zdravotníkům. V lednu by měla nemocnice dostávat podle Ludky kolem 10.000 vakcín týdně pro veřejnost.
Fakultní nemocnice má v areálu v Bohunicích několik mrazáků na minus 70 až 80 stupňů, v nichž může vakcíny skladovat. Další mrazák přiveze i dnes. "Jsme schopní pojmout statisíce dávek, takže jsme naddimenzovaní s ohledem na to, co máme přislíbeno z ministerstva. Na leden je plán kolem 10.000 vakcín týdně, za měsíc je v plánu asi 40.000 dávek pro občany," uvedl Ludka. Další očkovací kapacity by měly nabídnout i nemocnice jako Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně nebo krajské nemocnice.
Vakcínu Comirnaty schválila Evropská komise. „Je to zásadní moment, který může naše životy vrátit do původních kolejí. Práce SÚKL ale nekončí, celou noc budeme kontrolovat české překlady dokumentace, aby se vakcína co nejdříve dostala k lidem,“ říká @irenastor, ředitelka SÚKL
— SÚKL (@SUKLcz) December 21, 2020
Prvních 5000 vakcín dorazí do Brna v neděli. Očkování tu dostane ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), vedení Fakultní nemocnice Brno a její zaměstnanci. "Evidujeme zájem asi 2090 zaměstnanců. Asi 2000 dávek dostane Fakultní nemocnice u svaté Anny. O 400 dávek projevily zájem brněnské městské nemocnice a zájem mají i krajské nemocnice," řekl Ludka.
Fakultní nemocnice Brno má přes 6000 zaměstnanců. Podle Ludky se pracovníci budou očkovat mezi svátky, od ledna by měla přijít na řadu veřejnost. V plánu je očkování 1200 až 1400 lidí denně. Podle Ludky obstará péči v záložní nemocnice speciální tým, který byl připravený v záložní nemocnici i pro případ přijetí pacientů s koronavirem. Zatím ale stačila kapacita nemocnic v kraji. Speciálnímu týmu, který se skládá z šesti lékařů a 18 sester a zasahuje ve světě u neštěstí jako například zemětřesení, pomůžou dobrovolníci.
Pražské nemocnice, které se zapojí od 27. prosince do očkování proti nemoci covid-19, budou schopny naočkovat stovky lidí denně. Nemocnice podle svých mluvčích už mají připravené prostory i proškolený personál. První lidé, mezi kterými budou především zdravotníci pečující o nemocné s těžkým průběhem covidu-19, dostanou vakcínu v neděli kolem 08:00. ČTK to napsali mluvčí nemocnic.
V hlavním městě se do vakcinace zapojí Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), Fakultní nemocnice Motol a Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Podle ministerstva zdravotnictví by měli zdravotníci v Motole a VFN proočkovat až 500 lidí denně, v ÚVN pak asi 300.
"Přípravy právě probíhají, prostory už jsou vyhrazené. Začneme u zdravotníků z takzvané první linie," uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Motol Pavlína Danková.
ÚVN počítá podle své mluvčí Jitky Zinke s tím, že kromě zdravotníků bude očkovat také klienty Domova Vlčí mák, mezi kterými jsou především veteráni z druhé světové války. Jejich průměrný věk je 93 let.
"Jsme připraveni po všech stránkách. Pokud k nám v předpokládaném termínu dorazí vakcíny, jsme připraveni zahájit očkování v neděli 27. 12. v 08:00 ráno. Máme připraveny ordinace k očkování s celkovou kapacitou zhruba 30 osob za hodinu, při desetihodinové pracovní době tak zvládneme naočkovat zhruba 300 zájemců. Máme proškolený personál, který bude vakcinaci provádět, máme též odpovídající mrazáky na skladování vakcíny," napsala Zinke.
Související
V nemocnicích je s covidem na 1500 nakažených. U většiny pacientů ale nejde o hlavní důvod hospitalizace
Ředitel Fakultní nemocnice Brno na konci dubna rezignuje
FN Brno , očkování , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Jan Blatný , Brno , Praha , nemocnice Motol , Všeobecná fakultní nemocnice Praha
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 2 hodinami
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 3 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 4 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 5 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 8 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 9 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák