Koronavirus se šíří dál. Kdy se život v Česku vrátí do normálu?

Prymula v České televizi přiznal, že výskytu nemoci se sice zabránit nepodaří, státu ale jde o to, aby bylo tolik případů, že bude mít dvojnásobnou rezervní kapacitu klinických zařízení jednotek intenzivní péče, ventilací a dalších přístrojů.

To je jeden z problémů, kterými dnes trpí Itálie. Počet nakažených se během velmi krátké chvíle prudce zvýšil. Nejsou přístroje, lůžka pro nemocné ani lékařské kapacity. Cílem opatření je proto prodloužit dobu, po kterou se budou lidé infikovat tak, aby se nezahltily nemocnice.

Jak ale Prymula dodal, takový scénář vyžaduje tvrdá opatření, která likvidují ekonomiku země, nebo takzvanou chytrou karanténu. "Musí být mechanismus, jak efektivně odchytat pozitivní případy v populaci. To právě model chytré karantény," vysvětlil.

Takzvaná chytrá karanténa u infikovaných zmapuje kontakty zpětně za pět dní podle údajů z mobilního telefonu a platební karty. Při pohovoru s hygienikem by si pak měl člověk s koronavirem vzpomenout, s kým se potkal.

Přesto to neznamená, že by se přísné restrikce ze dne na den uvolnily. Naopak. "Hromadné akce nás ještě hodně dlouho nečekají," připustil Prymula s tím, že vláda chce zatím pouze mírné uvolnění přísných opatření po Velikonocích. 

Hromadné akce budou ostatně i podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha opět povolené jako jedny z posledních, podobně otevření škol. A s tím se počítá nejdřív v polovině května, což znamená, že povolení kulturních a dalších akcí bychom se mohli dočkat až za dva měsíce.

Česko má ke čtvrtečnímu úternímu ránu 1775 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Na konci března by podle Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) mohlo být v Česku 3 tisíce případů nákazy nemocí COVID-19. Na konci dubna pak až 15 tisíc nakažených.