Ochota k očkování podle průzkumu stoupla, vakcínu chce téměř polovina lidí

Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes ČTK poskytla European National Panels, což je dceřiná společnost agentur Nielsen Admosphere, NMS Market Research a STEM/MARK.

Určitě se chce nyní nechat očkovat 28 procent dotázaných a spíše ano 18 procent. V říjnu až prosinci mělo bezvýhradný zájem o vakcínu mezi 11 a 14 procenty lidí, spíše se nechat očkovat chtěla ve všech měsících víc než pětina účastníků průzkumu.

Zároveň ubylo lidí, kteří vakcínu nechtějí. V nynějším měsíci jich je zhruba třetina, v předchozích třech měsících jich bylo mezi 46 a 49 procenty. Lidí, kteří se ještě nerozhodli, zůstalo mírně pod pětinou z celku. Zhruba dvě procenta lidí nemohou vakcinaci podstoupit například ze zdravotních důvodů.

Z lidí od 55 let je ochotných jít na očkování proti koronaviru až 62 procent, u dotázaných mezi 25 a 34 roky naproti tomu 30 procent. "Zajímavostí je také nerovnováha mezi pohlavími: z mužů by se nechala očkovat nadpoloviční většina (55 procent), z žen však ´jenom´ 39 procent," uvedli autoři průzkumu. Z oblastí ČR jsou svolnější k vakcinaci lidé z Prahy a středních Čech.

Ze zájemců o očkování by 56 procent preferovalo podání dávky u praktického lékaře. Tomu dávají přednost hlavně lidé ve vyšším věku a častěji obyvatelé vesnic než měst. "Je možné, že tato preference odráží důvěru respondentů ve své praktické lékaře, ale potenciálně také strach z návštěvy míst, kde hrozí vyšší riziko nákazy onemocněním covid-19," podotkli autoři průzkumu. Očkovací centrum jako místo vakcinace preferuje 11 procent lidí a nemocnici tři procenta. Téměř třetině lidí na místě očkování nezáleží, ukázal také průzkum.

Jako zdroj informací o očkování lidé nejvíce vyhledávají zpravodajská média, dále veřejně vystupující odborníky a vědce a také sociální sítě. "Až na čtvrtém místě jsou pro respondenty zdrojem informací k očkování oficiální webové stránky ministerstva zdravotnictví nebo weby jiných státních institucí," uvedli autoři průzkumu.

Ochotu nechat se očkovat v jednotlivých zemích srovnávají s využitím indexu, který je nyní pro Česko a Polsko na 50 bodech. Vyšší má Slovensko s 52 body, v Maďarsku je to 44 bodů a v Bulharsku 34 bodů.

Z výsledků průzkumu také vyplývá, že testovat na koronavirus se mezi loňským říjnem a letošním lednem v Česku nechalo 30 procent lidí. Test PCR podstoupilo 14 procent, antigenní test 12 procent a zbylá čtyři procenta lidí absolvovala oba typy testů. Nejčastějším důvodem pro test byly příznaky covidu-19. Nákaza se prokázala u 31 procent testovaných.

Průzkum mezi 15. a 18. lednem zjišťoval informace na vzorku 2400 lidí ve věku od 15 let. Byl pokračováním projektu National Pandemic Alarm, který postoje a nálady společnosti s ohledem na pandemii koronaviru monitoruje v pěti evropských zemích od loňského března.