Příkaz k omezení odložitelné péče má skončit příští týden, o polních nemocnicích se rozhodne nejdřív v lednu

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce o budoucnosti polních nemocnic, které byly zřízeny v Praze a Brně jako záložní kapacity pro pacienty s nemocí covid-19, rozhodnout nejdříve v druhé polovině ledna. Zatím je rušit nechce. Řekl to na dotazy novinářů po dnešní tiskové konferenci. Smlouva na pronájem pavilonů letňanského výstaviště, kde pražská polní nemocnice stojí, byla prodloužena do konce února příštího roku.

"Ve chvíli, kdy by došlo k demontáži nebo úplné deaktivaci té nemocnice, jsou s tím také spojené poměrně velké náklady. A ve chvíli, kdy situace v celé Evropě je taková, jaká je, tak si myslím, že by to nebylo bezpečné," řekl Blatný na dotaz, proč byla smlouva s letňanským výstavištěm prodloužena. Doplnil, že i v případě brněnské nemocnice doporučil, aby nebyla zrušena. "Rozhodovat o tom dříve než v druhé polovině ledna zatím nejsme schopni. Uvidíme, jakým způsobem se to bude vyvíjet. Nebylo by zodpovědné tuto kapacitu nemít v záloze," dodal Blatný.

Podle dřívějších informací stát zaplatil provozovateli letňanského výstaviště za pronájem do konce listopadu 20,5 milionu korun bez DPH. Při prodloužení do konce února se Nemocnice Na Bulovce, která má polní nemocnici na starosti, dohodla na denní sazbě 489.800 korun bez DPH (592.658 korun s daní). Pokud by nájem trval celou dobu, zaplatil by stát na nájemném dalších 53,3 milionu korun s DPH.

"S pronajímatelem areálu v Letňanech jsme se domluvili na prodloužení nájmu s tím, že je možné dát kdykoli bez udání důvodu výpověď s 21denní výpovědní dobou. Podle vývoje epidemiologické situace může ministerstvo zdravotnictví o ukončení záložního zařízení rozhodnout kdykoliv během této doby," napsala ČTK mluvčí nemocnice Mirka Kátriková.

Příští týden by měl být ukončen příkaz k zastavení odložitelné péče, nemocnice by ale měly být schopny kapacitu vyčlenit pro pacienty s koronavirem v případě nutnosti. Obnova péče je ale otázkou jednotek týdnů. Na dnešní tiskové konferenci to řekl národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek předtím řekl, že počty hospitalizovaných sice začínají mírně klesat, stále jsou však velmi vysoké a musí se ještě významně snížit, aby bylo možné uvolnit kapacitu pro elektivní, tedy odložitelnou péči.

Nemocnice aktuálně musí vzhledem k nařízení ministerstva zdravotnictví omezit odložitelnou zdravotní péči podobně jako v březnu, týká se to akutní i následné péče. Záměrem bylo uvolnit v nemocnicích lůžka pro pacienty s covidem-19.

Nejvíc pacientů je stále v nemocnicích v Jihomoravském kraji (868), Moravskoslezském kraji (702) a v Praze (664). I v těchto oblastech je ale podle Černého značný pokles. Za posledních několik dnů také nebyli převáženi pacienti mezi kraji, což podle Černého ukazuje, že jsou soběstačné a nemají potíže z hlediska zajištění lůžek.

Celková kapacita akutních lůžek v nemocnicích je zhruba 47.000. Podle dat o kapacitě nemocnic z dnešního odpoledne je zhruba 21.000 lůžek s možností podávat pacientovi kyslík a asi třetina z nich je neobsazená. Lůžek intenzivní péče je přes 3800, neobsazených je necelá čtvrtina. Umělých plicních ventilátorů je 2150, neobsazených 45 procent.

Aktuálně má v Česku nákazu 95.501 lidí, většina má lehký průběh nemoci. V nemocnici je 6555 lidí, v posledních dnech počet kolísá, ale drží se pod 7000. Nad 7000 byl naposledy před týdnem. V těžkém stavu je méně než 1000 pacientů. Pokud by vývoj epidemie pokračoval se současným reprodukčním číslem zhruba 0,7, mohlo by na konci listopadu být zhruba 3000 všech hospitalizovaných s covidem-19, uvedl Dušek.

Stále však přibývá úmrtí. Ve čtvrtek jich přibylo 59, za listopad zatím 3353. Nejvyšší denní počet úmrtí s covidem připadá na 3. listopadu s 256 mrtvými. Celkový počet zaznamenaných případů covidu-19 v Česku od 1. března, kdy byly potvrzeny první případy nákazy, činí téměř 482.000.

Ke středě byla podle dat ÚZIS nákaza koronavirem potvrzena u 6967 pracovníků ve zdravotnictví, oproti minulému týdnu jde o pokles o zhruba 4000. Aktuálně pozitivních je 1061 lékařů, zhruba o 700 méně než před týdnem, a 3282 zdravotních sester (téměř o 2000 méně). Podle statistik ÚZIS je v Česku kolem 50.000 lékařů a přibližně 80.000 zdravotních sester.

Nejvíce zdravotníků s covidem-19 bylo ke středě v Praze, a to 1107, z toho zhruba 250 lékařů a 480 sester. Následoval Moravskoslezský kraj s 1046 nakaženými pracovníky ve zdravotnictví a Ústecký kraj s 666 pozitivními. Nejméně, a to 122, jich ÚZIS evidoval v Karlovarském kraji.

Související

Jan Blatný

Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný

Z politiků si v boji proti koronaviru podle průzkumu agentury Kantar CZ vedl nejlépe bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pozitivně jeho konání a kroky hodnotila v březnu, kdy byl ještě ministrem, více než polovina respondentů, přesně 53 procent. Blatný jako jediný získal více pozitivních hodnocení než negativních. Naopak nejvíce negativních hodnocení dostali prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO).

Více souvisejících

Jan Blatný nemocnice Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 1 hodinou

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 2 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 3 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 7 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy