Vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) neznamená ohrožení zdravotní péče. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Pojišťovny letos podle něj vydají asi 20 miliard korun více, než s čím počítaly jejich zdravotně pojistné plány.
Ministr ale také připomněl, že do systému veřejného zdravotního pojištění jde o 50 miliard korun navíc ze státního rozpočtu za státní pojištěnce.
"Není to tak, že by kvůli tomu pojišťovny nemohly dostát svým závazkům, ale rezervní fond pojišťoven bude vyčerpán dříve než jsme si mysleli," uvedl. Dodal, že původně se čekalo, že se rezervy z předchozích let, které vznikly lepším výběrem pojistného na zdravotní pojištění, vyčerpají zhruba za tři roky. Zřejmě se to ale stane za rok či rok a půl.
"Není ohrožena zdravotní péče, ale není pravdou, že by bylo na účtech 64 miliard, jako tomu bylo minulý rok," dodal. Podle náměstkyně ministra Heleny Rögnerové byla tato částka součtem základních i rezervních fondů všech sedmi zdravotních pojišťoven. Více než polovina ale už byla využita či přislíbena, například na odměny zdravotníků za dobu epidemie covidu-19, testování nebo loňské kompenzace za neodvedenou zdravotní péče.
Stát do systému přispívá prostřednictvím plateb za takzvané státní pojištěnce, tedy děti, nezaměstnané a seniory. Loni byla měsíční platba navýšena o 500 korun za osobu, letos o dalších 200 korun. Navíc proti roku 2019 tak šlo loni asi 20 miliard a letos půjde asi 50 miliard. Částky ale nepokrývají náklady na léčbu těchto skupin, systém se plní zejména z odvedeného pojistného zaměstnavatelů za zaměstnance a podnikatelů.
Vláda schválila návrh zákona, umožňující i pro letošní rok vydat kompenzační vyhlášku, která upraví rozdělení úhrad ze zdravotního pojištění jednotlivých poskytovatelům zdravotní péče. Měnit se ale bude bude podle Rögerové ještě i ta loňská, například lázně měly ještě větší propad, než vyhláška předpokládala.
Poslanci se zabývali také novelou zákona, která umožní zdravotním pojišťovnám hradit z fondů prevence příspěvek na samotestování ve firmách. "Lze předpokládat,že dopad do zdravotního pojištění bude kolem pěti miliard korun za předpokladu, že se bude testovat jednou týdně a refundace půjdou pouze do soukromého sektoru," řekl k tomu ministr.
V takovém případě by se podle něj fondy prevence zdravotních pojišťoven vyčerpaly během dvou měsíců. Z fondů prevence dosud pojišťovny přispívaly svým pojištěncům například na nepovinná očkování, vyšetření nebo sportovní či rehabilitační aktivity. Ve fondu mají pojišťovny peníze nikoliv z vybraného pojistného na zdravotní pojištění, ale plní je z dalších zdrojů, jako jsou penále, pokuty nebo přebytky z hospodaření. Novela zákona jim umožní, aby do nich daly peníze i z vybraného pojistného. Měsíčně se odhaduje, že bude potřeba asi 480 milionů korun.
V roce 2019, který epidemie neovlivnila, vydaly pojišťovny za celý rok na péči 311 miliard korun, měsíčně tedy zhruba 26 miliard. Loni to bylo za celý rok podle předběžných dat pojišťoven 352 miliard korun, což bylo o 5,5 miliardy víc, než plánovaly.
Související
Češi ohodnotili politiky: Babiš a Zeman propadli, boj proti koronaviru zvládl Blatný
Zeman o odvolání Blatného věděl mnohem dřív než exministr
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Počet mrtvých v Kolumbii překročil 200. Pohřešují se tisíce lidí
před 59 minutami
Libanon jako první arabský stát zrušil trest smrti. Zavádí těžké doživotní nucené práce
před 1 hodinou
Orbánova pravá ruka skončila. Novým maďarským prezidentem bude András Baka
před 2 hodinami
Trumpa kvůli hrozbě atentátu odvezli v kontejneru na jídlo
před 2 hodinami
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
před 3 hodinami
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
před 4 hodinami
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
před 5 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 6 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 7 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 7 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 8 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 9 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 10 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.
Zdroj: Libor Novák