Zaměstnanci v sociálních službách se musí dál pravidelně testovat na koronavirus

Pokud se má poměřovat na jedné straně hodnota života, na druhé straně nepříjemná povinnost antigenního testu, tak lze podle soudu pravidelné testování v sociálních službách udržitelně obhájit. "Navíc existuje pestrá paleta výjimek, dnes už asi nebude problém pro všechny pracovníky se nechat naočkovat a nepříjemné proceduře se lehce vyhnout," řekl předseda senátu Zdeněk Kühn.

Soudce Kühn zároveň apeloval na ministerstvo zdravotnictví, aby věnovalo více pozornosti odůvodnění svých opatření, pravidelně vyhodnocovalo jejich efekt a bylo schopné sdělit, dokdy budou platit. "Chtělo by to být konkrétnější," zdůraznil Kühn. Zástupce ministerstva zdravotnictví Jan Bačina u soudu nespecifikoval, jak dlouho bude opatření platit, záleží prý na epidemické situaci.

Na soud se nezávisle na sobě obrátili zaměstnanec a zaměstnankyně zařízení sociální péče, kteří testy s pětidenním intervalem pokládají buď za neústavní nebo přinejmenším za nedostatečně odůvodněné.

Pisatelé se k soudu nedostavili, zastupovali je právníci. Advokát Tomáš Nielsen o svém klientovi řekl, že testování považuje za zásah do svých práv. Ministerstvo zdravotnictví podle něj mělo dost času, aby nechalo zpracovat vědeckou studii prokazující účinnost preventivního testování v boji s epidemií.

Druhou zaměstnankyni ze sociálních služeb zastupoval David Zahumenský. Opatření podle něj není dost odůvodněné a není jasné, proč má interval testů činit zrovna pět dnů. Žena se podle Zahumenského testům podrobuje, protože jinak by nemohla pracovat a možná by přišla také o místo.

Zástupce ministerstva zdravotnictví testy hájil. Jsou podle něj možná nepříjemné, ale nezbytné. Umožňují odhalit bezpříznakové přenašeče koronaviru, představují hrubé síto, byť ne stoprocentní.

Soud se v rámci své nové pravomoci zabývá opatřeními přijímanými podle pandemického zákona. Zatím obdržel 113 návrhů, k projednání a rozhodnutí mu jich zbývá ještě zhruba 70.