Lékaři v koncích: Porucha sluchu, kdy jste schopni vraždit. Týká se i vás?

Londýn/Praha – Přivádí vás k šílenství, když někdo naproti vám u stolu žvýká, mlaská, hlasitě dýchá, polyká či bubnuje prsty? Možná trpíte misofonií. Tato porucha vnímání zvuků není žádná legrace. Situaci navíc komplikuje fakt, že misofonie je silnější, když „odporné zvuky“ vydává někdo, ke komu máme emocionální vztah. Člověk postižen misofonií se tak například nedokáže v klidu najíst s rodinou, upozorňuje britský list The Independent.

U lidí s misofonií (z řečtiny misein - nenávidět, foné - zvuk) některé zvuky vyvolávají tak silnou stresovou reakci, že může dokonce dojít i na násilí. Nejčastěji jde o zvuky při jídle (žvýkání, křoupání, srkání, mlaskání, olizování rtů a polykání). Zde je nutno podotknout, že nejde o nevychované stolování, máme na mysli běžné zvuky, když člověk jí či pije. Druhou skupinou nepříjemných zvuků jsou ty při bubnování tužkou/prsty, při psaní na klávesnici, cinkání, hučení, škrábání apod.

Učitelka Meredith Rosolová (25) vypráví: „Bez špuntů v uších jsem s rodiči nejedla už přes deset let, jak jsem přecitlivělá na určité zvuky. Před dvěma roky mi byla diagnostikována misofonie." A vzpomíná dál: „Začalo to, když mi bylo šest. Nemohla jsem vystát, jak moji rodiče žvýkají sousta. Postupně se seznam nepříjemných zvuků rozšiřoval. Vadilo mi hluboké dýchání, cinkání příborů, ale i posunování a míchání jídla na talíři. Škrtila bych. Pak se přidaly protivné zvuky ve škole – skřípání křídy o tabuli a hukot radiátorů. Vždy se mi rozbušilo srdce, cítila jsem napětí ve svalech a chtěla jsem uletět."

Lékaři se neshodnou

Termín „misofonie" se objevil v roce 2000 a znamená odpor k určitým zvukům či patologickou přecitlivělost na vybrané zvuky. Něco jiného je „fonofobie", kdy má člověk ze zvuků strach. V roce 2013 pak nizozemští psychiatři sestavili kritéria pro „misofonii" a prosazují, aby byla porucha oficiálně klasifikovaná jako nemoc.

Doktorka Miren Edelsteinová z kalifornské univerzity v San Diegu, která misofonii léta studuje, má ale jiný názor: „Nemyslím si, že jde o zvuk samotný, který člověka rozčiluje, ale o kontext, při kterém je zvuk vydáván. Laicky řečeno – nevadí nám, že rodič/partner hlasitě polyká, vádí nám rodič/partner sám o sobě." Lékařka provedla výzkum na lidech, kteří sami sobě diagnostikovali misofonii a zjistila, že jim nevadí zvuky, které vyluzují děti či zvířata. Výše zmíněná učitelka například přiznala, že ji vůbec neiritují zvuky ve školní jídelně.

Americký audiolog Natan Bauman se domnívá, že „misofonie" je pouze naučenou reakcí: „Někdy v minulosti jsme si spojili určitý zvuk s něčím negativním a to nám pak zůstává i v dalším životě."

O vysvětlení se pokusil i americký neurolog Josef Rauschecker. Zvukový impuls rozvibruje kůstky ve středním uchu, které ho tak předají sluchovému nervu, který vede do mozkové části zvané thalamus. Z thalamu pak zvuk může putovat dvěma cestami. Ta kratší vede z thalamu přímo do tzv. amygdaly, mozkového centra, které je zodpovědné za základní emoce jako je strach/hněv. Tuto cestu impulz volí, aby nás co nejrychlejí upozonil na nebezpečí (např. výbuch).

Delší trasa pak vede z thalamu přes čelní lalok do amygdaly. Čelní lalok je evolučně nejmladší část mozku a u člověka slouží k analyzování problému či dění kolem nás. „U pacientů s misofonií pravděpodobně dochází k tomu, že určitý zvuk putuje po té kratší cestě rovnou do amygdaly, což v nás vyvolá silnou emoční reakci," říká Rauschecker a dodává, že misofonie by mohla být subtypem tzv. tinnitu, který se u pacienta projevuje šelestem, zvoněním, hučením nebo pískáním v uchu či v uších, které slyší pouze pacient a není tedy vnímáno okolím.

Dle odhadů se s tinnitem alespoň jednou za život setkalo zhruba 50% populace a zhruba 10% pak trpí chronickým tinnitem (u asi 1% pacientů jde o závažný tinnitus, který velmi ovlivňuje kvalitu jejich života). Mezi staršími lidmi je výskyt o něco větší. V České republice se počet odhaduje na zhruba 600 - 700 tisíc osob trpících tinnitem (v Německu 6 - 7 milionů, v USA 30 - 35 milionů), informuje tinnitus.cz.

Možnosti léčby?

Bez ohledu na to, co misofonii způsobuje, jde o velmi nepříjemnou záležitost. Účinný lék sice neexistuje, nicméně projevy poruchy lze zmírnit. Nejextremnějším řešením je „zašít se" do svého pokoje/bytu a vyhýbat se společnosti. To ovšem není zrovna praktické. Audiolog Bauman kombinuje psychoterapii se zařízením, které se nosí v uchu a které odráží tzv. bílé šumy z okolí.

Učitelka Rosolová si pomohla sama. Vedle přístoje proti šumům nosí do fitka či MHD sluchátka. Stále s sebou také má špunty do uší. Ty nasazuje okamžitě, jakmile u stolu začne někdo mlaskat. Také se snaží nesedět hled vedle rodičů. „Má to ale nevýhody. Protože neslyším konverzaci a věnuji se pouze svému talíři, mám snědeno jako první. Odejdu do kuchyně, kde po sobě umyju nádobí a pak dlouho čekám sama v jiné místnosti, než ostatní přijdou," přiznává.

Související

Senioři, ilustrační foto

Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let

Čína se podle serveru New York Times naplno pustila do národního projektu, jehož cílem je porazit stárnutí. Součástí tohoto ambiciózního úsilí jsou laboratoře pro dlouhověkost, kontroverzní „ostrovy nesmrtelnosti“ a pilulky založené na někdy nejisté vědě a extravagantních tvrzeních. Téma se dostalo do centra pozornosti, když byl nedávno zachycen čínský nejvyšší vůdce Si Ťin-pching, jak si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem povídá o možnosti dožít se 150 let nebo dokonce žít navždy.

Více souvisejících

zdraví Lidé nemoci

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy