Nečas poprvé promluvil o kauze Nagygate a sledování

Bruna novinářům řekl, že Nečas pravdivě popsal, jak se celý případ odehrál. Potvrdil prý výpověď jednoho z obžalovaných, exšéfa Vojenského zpravodajství (VZ) Ondreje Páleníka, který dříve soudu řekl, že to byl právě Nečas, od koho přišel prvotní podnět. Obžaloba tvrdí, že šlo o nezákonné sledování motivované osobními zájmy Nagyové, obhájci hovoří o prověřování nebezpečí týkajícího se Nečasovy rodiny.

Nečas dnes mluvil u Obvodního soudu pro Prahu 1 zhruba 3,5 hodiny jako svědek. O případu promluvil poprvé, před policií dříve odmítl vypovídat. Novinářům pak řekl, že se nestalo nic nezákonného. "Podle mého nejhlubšího přesvědčení k žádné nezákonné činnosti nedošlo. Žádné sledování neprobíhalo," dodal. Výpověď se odehrála za zavřenými dveřmi, protože soudkyně Helena Králová vyloučila veřejnost kvůli informacím v režimu utajení. Nečas, žalobce ani advokáti tak nemohli sdělit podrobnosti.

Žalobce Rostislav Bajger z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které případ dozoruje, uvedl, že Nečasova výpověď byla "velmi pečlivě připravená s cílem vyvinit svou manželku a další obžalované". "Toto není jediný důkaz v této trestní věci," dodal. Nečasova výpověď tak prý na věci nic nemění, dalšími důkazy jsou podle Bajgera například odposlechy, které navrhuje přehrát u soudu v příštích termínech.

Bruna a obhájce Páleníka Tomáš Sokol jsou opačného názoru. "Nevnímal jsem, že by se snažil vyvinit svou manželku. Zaujala mě prvá otázka pana státního zástupce v reakci na spontánní výpověď svědka (Nečase), a ta zněla: proč jste nám tohle všechno neřekl dřív?" řekl Sokol. "Petr Nečas podle mě řekl popravdě, jak se celá ta záležitost odehrála. A to jeho popravdě se nekryje s tím, co je v obžalobě. Vysvětlil pozadí celé té záležitosti a jeho výpověď byla pro ni (Nečasovou) velmi prospěšná. Nepůsobilo to na mě dojmem, že by byl motivován, že chce někoho vyviňovat," řekl Bruna.

Podle obžaloby zařídila na podzim roku 2012 tehdy Nagyová sledování Radky Nečasové, přičemž důvodem prý byly osobní zájmy - chtěla údajně získat kompromitující materiály kvůli svému tehdy ještě utajenému vztahu s Nečasem. Následující rok na jaře ještě nechala podle státního zastupitelství sledovat některé pracovníky úřadu vlády. Bruna již dříve řekl, že jeho klientka údajně chtěla akcí chránit Nečasovu rodinu, protože se k ní dostaly informace o jejím ohrožení. Radka Nečasová se prý zřejmě mohla dostat do vlivu jehovistů.

Pokud by Nečas úkoloval zpravodajce, mohlo by mu to přivodit trestní stíhání. Podle zákona nemůže tajnou službu úkolovat premiér. Pravomoc k tomu má vláda, případně prezident s vědomím vlády. Nečas ale hrozbu svého obvinění odmítá. Také Páleník dnes řekl, že zpravodajci od něj nedostali pokyn. "Řekněme, že byla nějaká informace, kterou Vojenské zpravodajství bylo povinno prověřit," řekl Páleník. Pokyn podle něj vydává šéf rozvědky. Bajger uvedl, že úvahy o případném dalším obvinění v kauze přijdou na řadu až po pravomocném rozsudku.

Také Bruna se nedomnívá, že by Nečasovi hrozilo trestní stíhání. Nečas je již obviněn v jiném případu, který souvisí s Nagyovou - údajné uplácení trojice bývalých poslanců ODS funkcemi.

Ze zneužití pravomoci ohledně vojenské rozvědky je kromě Nečasové a Páleníka obžalovaný další bývalý šéf VZ Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek. Je to první z případů týkající se Nagyové, který se dostal před soud. Podle žalobců je bývalá významná vládní úřednice pojítkem mezi několika kauzami. Rozsáhlý spis se původně týkal podezření z ovlivňování veřejných zakázek a zneužití pravomoci ve spojení s úředníky a lobbisty. Na základě odposlechů se vyšetřovatelé dostali k Nagyové. Žalobci ze spisu postupně oddělují jednotlivé kauzy.