Komu Češi věří? Vítěz ankety je jasný, zato církev a tisk dostaly na frak

Výrazně převažující důvěře se těší armáda (64 % důvěřujících : 27 % nedůvěřujících), rádia (58 % důvěřujících : 36 % nedůvěřujících) a policie ČR (59 % důvěřujících : 39 % nedůvěřujících).

Přibližně polovina oslovených vyjádřila důvěru také internetu (49 % důvěřujících : 40 % nedůvěřujících), soudům (51 % důvěřujících : 45 % nedůvěřujících), bankám (49 % důvěřujících : 45 % nedůvěřujících) a televizi (50 % důvěřujících : 48 % nedůvěřujících). Důvěra nad nedůvěrou mírně převážila také v případě neziskových organizací (45 % důvěřujících : 41 % nedůvěřujících), u odborů byly podíly důvěřujících a nedůvěřujících prakticky vyrovnané (41 % důvěřujících : 40 % nedůvěřujících).

V případě tisku již převážil podíl nedůvěřujících (44 % důvěřujících : 54 % nedůvěřujících). Výrazný převis podílu těch, kteří dané instituci nedůvěřují, jsme zaznamenali u církví (26 % důvěřujících : 63 % nedůvěřujících), což církve staví do role zdaleka nejméně důvěryhodné instituce z těch, jež jsou pravidelně zkoumány.

V případě médií byl v letech 2011 až 2013 zaznamenáván poměrně výrazný postupný pokles důvěry, který se ale na konci roku 2013 zastavil a důvěra začala zase velmi pozvolna stoupat. Aktuálně zjištěné údaje jsou srovnatelné s těmi ze září 2014, v posledním půl roce tedy jsme tedy v případě důvěry k rádiím, tisku ani rozhlasu neznamenali žádnou významnou změnu. Důvěra ke všem typům médií se ovšem v současnosti pohybuje poměrně hluboko pod svými maximy zaznamenanými v minulém desetiletí.

"Po výrazném propadu důvěry občanů k církvím, ke kterému došlo v druhé polovině roku 2012, následoval mírný nárůst podílu důvěřujících, který se však v březnu 2013 zastavil. Církve jsou v současnosti hodnoceny o málo hůře než v období před propadem, který souvisel patrně s církevními restitucemi," uvedli autoři průzkumu na webu soc.cas.cz.

Levice dá na odbory, pravice na internet

Ženy mají větší důvěru, případně nižší nedůvěru k policii, k armádě, k televizi, k rádiu, k neziskovým organizacím i k církvím. Lidé nad 60 let vyjádřili častěji důvěru odborům a s rostoucím věkem postupně klesá důvěra k internetu.

Lidé se základním vzděláním (bez studentů) méně důvěřují soudům, neziskovým organizacím a bankám. Dotázaní se vzděláním středním s maturitou nebo vysokoškolským častěji vyjádřili nedůvěru odborům, lidé s vysokoškolským vzděláním naopak častěji důvěřují bankám. Se zlepšujícím se hodnocením životní úrovně se zvyšuje důvěra ve vztahu k soudům, policii, armádě, církvím, bankám a neziskovým organizacím.

Lidé s dobrou životní úrovní také častěji důvěřují rádiu a internetu. Obyvatelé Prahy více důvěřují soudům a častěji naopak nedůvěřují armádě a odborům. Tisk, rádio, televize a banky se těší větší důvěře u obyvatel malých obcí (do 2000 obyvatel v případě tisku a televize a do 800 obyvatel v případě rádia a bank), církvím častěji vyslovili důvěru obyvatelé obcí a měst od 800 do 5000 obyvatel. Soudy, armáda a policie se častěji jeví jako důvěryhodné obyvatelům měst s populací od 5 do 15 tisíc.

Z hlediska sebezařazení na škále levice-pravice lidé hlásící se k levici více důvěřují odborům, ti kdo se naopak řadí na pravici, mají větší důvěru k soudům, církvím, bankám a internetu.

Podle stranických preferencí důvěřují příznivci ODS častěji soudům a bankám, stoupenci TOP 09 bankám a lidé klonící se k ANO internetu. Dotázaní, kteří by podle svých slov ve volbách podpořili KDU-ČSL, častěji věří církvím a neziskovým organizacím, naopak nedůvěru častěji vyjádřili bankám. Voliči ČSSD více důvěřují televizi a odborům. Příznivci KSČM častěji nedůvěřují soudům, policii, armádě, církvím a bankám.