Vnučka Peroutky zažalovala Česko kvůli Zemanovým výrokům

O podání žaloby ČTK informoval advokát František Vyskočil, který žalobu Obvodnímu soudu pro Prahu 1 připravil. Spory o Peroutkovo dílo začaly Zemanovým lednovým projevem na pražském fóru k holokaustu, kde hovořil mimo jiné o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu.

Podle odborníků a Společnosti Ferdinanda Peroutky ale Peroutka nikdy článek s názvem Hitler je gentleman nenapsal. Sdružení proto prezidenta otevřeným dopisem vyzvalo, aby svá tvrzení buď doložil, nebo se veřejně omluvil.

Zeman tak ale zatím neučinil, i když po článku už týdny marně pátrá jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Peroutkova vnučka Terezie Kaslová se proto rozhodla domoci se omluvy žalobou na stát.

Zeman slíbil, že se omluví, pokud se dotyčný článek nenajde, zatím se tak ale nestalo. Jeho mluvčí od pondělí zveřejňuje Peroutkovy články, které Hrad považuje za kontroverzní.

Ovčáček dnes prohlásil, že v případu půjde fakticky o "soud na českými dějinami, nad obdobím druhé republiky a počátku protektorátu." Je podle něj zcela zřejmé a zarážející, že zveřejňování kontroverzních článků Peroutky, se kterým Hrad začal v pondělí, urychlilo podání žaloby.

Ústavní právník Jan Kysela vyjádřil přesvědčení, že by možná správnější cestou, jak se domáhat omluvy, byla přímá žaloba na Miloše Zemana jako na toho, kdo do osobnostních práv mohl zasáhnout. "Tohle je klasický civilněprávní delikt," řekl ČTK s tím, že takové jednání nekryje prezidentská imunita. Soud podle něj nyní bude muset zvážit, do jaké míry je možné konkrétní výroky hlavy státu přičíst České republice.

Doposud zveřejněné články

Jiří Ovčáček dělá, jak slíbil. Článek s názvem „Hitler je gentleman" sice nenašel, od pondělka ale zveřejňuje jiné články, které mají ukázat Ferdinanda Peroutku jako muže, který morálně chyboval.

Prvním text, zveřejněný Hradem, nesl název „Češi, Němci a židé" a byl zveřejněn 22. února 1939. Z článku Ovčáček zdůrazňuje některé pasáže. „Každý organismus brání se otravě cizí látkou. Lze předpokládat, že roztok židovského elementu v německém životě byl tak silný, že na to německý organismus reagoval jako na otravu," cituje mluvčí část článku uveřejněného v deníku Přítomnost.

V textu Peroutka mluví o rozdílné zkušenosti Čechů a Němců s židy. Zatímco Němci si podle něj stěžují, že jim „židé kazili hezkou německou řeč", u českého jazyka byl problém jinde. Právě na to poukazuje i Martin Groman ze Sdružení Ferdinanda Peroutky.

"Psal, že je potřeba, abychom se my Češi připravili na to, že brzy budeme mluvit s Němci o židovské otázce a že Němci vidí otázku židů velice jinak než my: u nás není důvod k antisemitismu, zatímco v Německu antisemitismus v té době evidentně vládne," komentoval text pro ČT Groman s tím, že nejde o žádné vyjádření anisemitismu. 

Druhým důkazem o morálce novináře má být text „Povinnost je jasná". Zde se Peroutka vyjadřuje k problematice říšského protektora a vzniku exilové vlády. "V této době, kdy dnešek nikdy neví, jak bude vypadat jeho nejbližší bratr, zítřek, vykonala vláda Protektorátu svoji povinnost: vyložila národu, jakou nesmírnou cenu má a bude pro něj míti klid a zdrženlivost," píše článku novinář.

"V cizině je tu a tam někdo tak laskav, že zasedne ke stolku a sepíše pro nás pravidla nějaké taktiky, kterou bychom se měli podle jeho mínění řídit. Ale národní taktika se netvoří v cizině, nýbrž doma," komentuje také fungování nově vzniklé exilové vlády v Ovčáčkem vybraném úseku Peroutka.