Praha - Pokud jde o společenskou angažovanost, Češi ve svém volném čase podporují především nepolitické aktivity a pasivní pomoc druhým. Podle sociologa to není právě nejlepší obrázek.
Vyplynulo to z výzkumu, který provedlo Centrum občanského vzdělávání při Fakultě humanitárních studií Univerzity Karlovy spolu s Nadací Konrada Adenauera a agenturou TNS Aisa.
Podle průzkumu se aktivně angažuje ve společnosti 44,5 procenta populace, z toho sedm procent je velmi aktivních, a to na všech úrovních.
Dalších 45,6 procenta veřejnosti je v této oblasti spíše pasivní. Do této skupiny spadá pětina lidí, kteří občas pomáhají manuálně v oblasti volného času a sportu, a čtvrtina dotázaných, kteří příležitostně podporují nemocné a postižené nebo občany v náročných životních situacích, a to prostřednictvím peněz nebo darováním krve.
"Výrazné rozdíly v angažovanosti skupin ukazují, že zájmy velkých skupin občanů nemají odpovídající zastoupení ve veřejném životě. Pokud významná část veřejnosti zůstává pasivní, dále to posiluje izolace politických institucí a snadněji se mohou prosazovat okrajová nebo extremistická témata," uvedl odborný garant výzkumu Jan Krajhanzl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Nejčastější formou občanské angažovanosti respondentů byl od prosince 2013 do listopadu 2014 finanční příspěvek. Darovalo ho téměř 46 procent lidí a jeho průměrná výše byla 582 korun. Naopak nejméně časté bylo organizování povoleného či nepovoleného protestu nebo účast na nepovoleném protestu, které uvedlo 0,3 až 0,4 procenta lidí.
Z hlediska obsahu angažovanosti Češi nejvíce podporovali nemocné a postižené osob, a to 40,8 procenta respondentů.
Související
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
ANO může volit i více než třetina voličů. Uspěje maximálně sedm uskupení
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák