Vydání tureckého občana Sahina je nepřípustné, rozhodl soud v Hradci. Pustil ho z vazby

Hradec Králové - Vydání tureckého občana Nazmiho Sahina, po němž pátral Interpol a o jehož vydání žádalo Turecko, není přípustné. Rozhodl tak dnes Krajský soud v Hradci Králové, který zároveň propustil muže z předběžné vydávací vazby. Dnešní verdikt soudu je pravomocný a Sahin krátce přes 13:00 opustil královéhradeckou vazební věznici. ČTK se pokouší získat vyjádření tureckého velvyslanectví.

Sahina čeští policisté zadrželi vloni v listopadu v Hradci Králové. Muž, kterému již dříve Itálie přiznala status uprchlíka a který je podle některých médií kurdské národnosti, byl v Turecku odsouzen na šest let a tři měsíce za "napojení na organizaci s politickými zájmy neslučitelnými se státním zřízením Turecka" a vyhýbal se nástupu do vězení. Sahin po propuštění z věznice, ze které odcházel s velkou papírovou krabicí, novinářům řekl, že nejdříve pojede se svou sestrou do Německa, kde si chce odpočinout, a poté se vydá do Itálie. Žít podle svých slov bude tam, kde je demokracie.

Státní zástupce Radek Soukup svůj návrh na nepřípustnost vydání zdůvodnil třemi překážkami. "První z nich byla, že jsme shledali, že jednání, které je součástí popisu skutku, není trestným činem dle našeho právního řádu, dále že se jedná o činnost s politických aspektem a v neposlední řadě s ohledem na ty hodnotící zprávy jsme dovodili, že postavení pana Sahina by mohlo být ohroženo," řekl Soukup.

Podle materiálů, které do ČR zaslalo Turecko, byl Sahin odsouzen za spáchání trestného činu členství v ozbrojené teroristické organizaci. Trestné činnosti se podle materiálů dopustil tím, že se 16. března 2007 ve městě Van v jednom z bytů údajně setkal i s člověkem, v jehož oděvu byla nalezena písemnost, která měla nepříznivě ovlivnit vztahy a sociální situaci ve městě Van. Prý byl také v kontaktu s lidmi z jedné z ozbrojených frakcí maoistické komunistické strany, která je ve spojení se Stranou kurdských pracujících. Maoistická komunistická strana je v Turecku považována za teroristickou organizaci. Není však na seznamu teroristických organizací Evropské unie, vyplynulo z toho, co dnes zaznělo u soudu. I kdyby dnes soud rozhodl, že je Sahinovo vydání přípustné, musel by o vydání ještě rozhodnout ministr spravedlnosti.

Sahinova obhájkyně Zuzana Dostálková dnes před soudem řekla, že je nepochybné, že její klient v Turecku neprováděl trestnou činnost teroristického charakteru, ale pouze činnost politickou.

Sahin ve vyjádření pro královéhradecký soud uvedl, že není a nebyl členem žádné teroristické skupiny a ani žádnou nepodporoval. Proti rozsudku se v Turecku odvolal a poté z Turecka odcestoval do Itálie. Podle získaných zpráv z Itálie Sahin 30. června 2010 podal žádost o humanitární ochranu, 3. dubna 2013 mu příslušný úřad přiznal status uprchlíka s platností do 17. dubna 2018 a má italský doklad totožnosti.

Státní zástupce dnes novinářům řekl, že se nedomnívá, že by délka řízení byla nadstandardně dlouhá. "Je nutné si uvědomit, že jsme 40 dnů museli čekat na materiály z Turecka, turecká strana téměř maximálně využila této lhůty. Ty materiály měly téměř 70 stran, tlumočník to přeložil v řádu několika dní," řekl Soukup.

Podle Soukupa mezinárodní zatykač stále platí a při zadržení v jiných státech by se Sahin mohl dostat do dalších potíží. "Ta turecká strana by musela zatykač stáhnout, ale k tomu ji nemůžeme nutit," řekl Soukup. O zadržení Sahina loni informoval na twitteru ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který oznámil, že česká policie zadržela mezinárodně hledaného člověka podezřelého z vazeb na teroristy. Hradecký soud 26. listopadu rozhodl o umístění muže do předběžné vydávací vazby, protože shledal nebezpečí útěku.

Související

Více souvisejících

Nazmi Sahin (Turek zadržený v ČR) soudy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

před 3 hodinami

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

před 6 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

před 7 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

před 7 hodinami

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

před 8 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

před 9 hodinami

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

před 10 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

před 11 hodinami

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

před 12 hodinami

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

před 16 hodinami

včera

včera

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy