Syková odvolána z funkce šéfky ústavu, možná přijde i o post ve vládní radě

Důvodem rozhodnutí jsou závažné skutečnosti související s využíváním kmenových buněk pro pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou (ALS).

Předseda Akademie věd, jako zřizovatele padesátky ústavů, má Sykovou sice právo odvolat, ale jeho rozhodnutí musí potvrdit rada ústavu. Její předsedkyní je právě Syková. Není obvyklé, aby předsedou rady byl zároveň ředitel ústavu, protiprávní to však není. Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc podle Martinka pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu.

Vědecký tým Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150.000 korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná.

Psali jsme: Tým Sykové si nechal platit za léčbu, která má být zdarma, zjistili Reportéři ČT  

Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. Podle Ústavu experimentální medicíny není pravda, že za účast ve studii museli klienti platit.

Václav Hořejší pošle dnes podnět na odvolání Sykové předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a také vicepremiérovi pro výzkum Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL), který je předsedou rady. "Pokud takový podnět dostanu, tak se určitě seznámím s těmi argumenty a na základě těchto argumentů se rozhodnu, protože já k té kauze nemám žádné informace," řekl dnes novinářům premiér při návštěvě Moravskoslezského kraje.

Bělobrádek dnes v tiskovém prohlášení uvedl, že se v reakci na poslední vývoj situace rozhodl projednat působení vědkyně ve vládní radě. "Sejdu se s profesorkou Evou Sykovou a s premiérem Bohuslavem Sobotkou a následně veřejnost seznámím se svým rozhodnutím," uvedl. Z rady pro výzkum a vývoj může Sykovou odvolat pouze vláda, té musí k tomu dát podnět právě Bělobrádek jako předseda rady.

Hořejší je jedním z poradců premiéra pro oblast vysokých škol a vědy. Situací je znepokojen dlouhodobě. "Myslím, že není možné, aby tato osoba (Syková) nadále byla první místopředsedkyní RVVI, protože to je velice významné místo. S takovýmhle škraloupem to člověk prostě nemůže dělat," řekl Hořejší.

Klinické studie se sice mají podle něj dělat, i když je výsledek nejistý, je ale nepřijatelné, aby mimo studii byl jiný počet pacientů taktéž takzvaně léčen. "Úplně skandální je, když si lidé za to musejí ještě platit. Podle včerejší (pondělní) reportáže se ukázalo, že pravděpodobně i mnozí, kteří jsou v té studii, si to platili sami," upozornil.

Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. Formálně to fungovalo tak, že pacienti sponzorovali nadaci na výzkum. "Ve skutečnosti to bylo jen obcházení, aby to nebylo přímo, že si to zaplatili. Jako hlavní morální problém vidím, že si to museli platit, neověřenou léčbu, kterou se nikdo na světě ještě neuzdravil, a jestli to někomu pomohlo, je vysoce sporné," řekl Hořejší.

Žádné solidní klinické studie to prý zatím neprokázaly. Je také přesvědčen o tom, že hlavní motivací vybírání peněz od pacientů mohla být potřeba "uživit" soukromou firmu Bionova, která kmenové buňky pro motolskou léčbu kultivuje. Ústav experimentální medicíny v ní drží třiačtyřicetiprocentní podíl.