Vědkyně Syková skončila v čele Ústavu experimentální medicíny, oznámila rezignaci

Praha – Na svou funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd dnes rezignovala vědkyně Eva Syková. Dlouholetá šéfka a senátorka za ČSSD čelí kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami.  Rada její rezignaci přijala. Dodala však, že senátorkou má v plánu zůstat.

O její rezignaci informoval řekl mluvčí ústavu Tomáš Staněk. Již v úterý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš Sykovou z funkce formálně odvolal, jeho rozhodnutí měla potvrdit rada ústavu. Nařídil také finanční audit ústavu. „Rada Ústavu experimentální medicíny projednala návrh pana profesora Drahoše na odvolání paní profesorky a vyjádřila se, že oceňuje vědeckou práci paní profesorky i její manažerské schopnosti," dodal Staněk.

To, jak se Syková v médiích pokouší celou kauzu vysvětlit, podle něj ukazuje, že nedošlo k žádnému pochybení kromě malé procesní chyby v případě komunikace s pacienty.

Syková také dodala, že tým, který zkoumá kmenové buňky, má dobré výsledky. „Tým Ústavu experimentální medicíny pracuje na kmenových buňkách i na těch, za které byla udělena Nobelova cena, tak to asi není šarlatánství. Bude publikovat vědecké práce, jako jedno z nejproduktivnějších oddělení ústavu a bude se snažit převést ty výsledky do praxe," řekla ČTK.

Ve středu také rezignovala na členství a funkci první místopředsedkyně ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Vyzval ji k tomu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Prezident Miloš Zeman naopak prohlásil, že by byl k Sykové vzhledem k jejím předchozím vědeckým úspěchům velkorysý. V roce 2013 udělil jí udělil medaili Za zásluhy.

Spolupracovníci Sykové podle reportáže České televize brali od pacientů s ALS peníze za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii má být ze zákona bezplatná. Pacienti, kteří v motolské nemocnici chtěli podstoupit experimentální léčbu, platili podle České televize většinou částku 150.000 korun jako sponzorský dar.

„Vedl mě soucit a touha uvést nadějnou léčebnou metodu do klinické praxe, a tím pomoci všem ALS pacientům. Neměla jsem z toho žádný hmotný prospěch, sama jsem naopak spolku (Buněčná terapie) darovala nemalé peníze," uvedla Syková v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes.

Drahoš dnes ČTK řekl, že pověření vedením ústavu bude v nejbližších dnech řešit akademická rada. Na ředitele ústavu bude vypsán konkurz. Finanční kontrola, kterou Drahoš nařídil, do ústavu zřejmě zamíří příští týden.

Také Výzkumná rada Technologické agentury ČR, která se zaměřuje na aplikovaný výzkum, doporučila Sykové, aby zvážila své členství v této radě, informovala ČTK mluvčí TA ČR Ivana Drábková. Reagovala tak na vývoj v kauze. Členy výzkumné rady jmenuje a odvolává vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Na členství v ní a funkci první místopředsedkyně rezignovala Syková už ve středu.

Související

Volby, ilustrační foto

Kdo bude novým senátorem za Prahu 9? Kalousek na poslední chvíli burcuje voliče

Hodinu a půl před uzavřením volebních místností byla u doplňovacích voleb do Senátu v Praze 9 účast 17,6 procenta. ČTK to řekla mluvčí radnice Marie Kurková. Lidé mohou volit do dnešních 14:00, pak se volební místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů. O volné křeslo po Zuzaně Baudyšové (za ANO), která v lednu rezignovala ze zdravotních důvodů, usiluje deset kandidátů. Voličská účast v senátních volbách pravidelně bývá nízká.
Ilustrační foto

Kdo nahradí Baudyšovou? Praha 9 volí nového senátora, zájem je bídný

K doplňovacím volbám do Senátu ve volebním obvodě Praha 9 přišla zatím zhruba desetina voličů. Do 20:30 odevzdalo ve volebních místnostech deváté městské části svůj hlas 11,7 procenta voličů. ČTK to řekla mluvčí radnice Marie Kurková. O volné křeslo po Zuzaně Baudyšové (za ANO), která v lednu rezignovala ze zdravotních důvodů, usiluje deset kandidátů.

Více souvisejících

Eva Syková akademie věd

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 29 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy