Z brexitu vytěží zločinci? Vydávání obviněných Čechů do vlasti se zkomplikuje

Praha - Rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii může pro Česko znamenat komplikace ohledně vydávání obviněných nebo odsouzených Čechů zpět do vlasti. Ministerstvo spravedlnosti dnes na dotaz ČTK uvedlo, že pokud se nebude i nadále postupovat na základě eurozatykače, celá procedura vydávání bude delší, dražší a méně efektivní. Pro Británii by to mohlo vyústit i v to, že se čeští pachatelé budou kvůli složitosti vydávacího procesu záměrně zdržovat právě na jejím území.

Předávání lidí z Británie do Česka k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody se nyní děje na základě evropského zatýkacího rozkazu, stejně jako mezi ostatními členskými zeměmi EU. Po vystoupení z unie se tato praxe může změnit. "Mezinárodní justiční spolupráce mezi Českem a Británií bude probíhat v závislosti na tom, jaký právní režim vztahu Británie a ostatních členských států unie bude dojednán," uvedl Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva.

Podle něj je možné, že Británie bude i nadále aplikovat eurozatykač, a to na základě zvláštních ujednání a dohod. "Je také možné, že se vůči Británii uplatní postup, který dnes platí vůči jiným státům, jež nejsou členskými státy unie - to znamená postup na základě uzavřených mezinárodních dohod upravujících problematiku vydávání, kde jsou smluvní stranou Česko a Británie," popsal. Konkrétně by šlo o Úmluvu Rady Evropy o vydávání z roku 1957. "Která z těchto uvedených variant může nastat, nelze v současné chvíli předjímat," dodalo ministerstvo.

"Je jasné, že v případě, že vůči Británii nebude aplikován postup na základě eurozatykače, se celá procedura prodlouží, prodraží a bude méně efektivní než postup na základě evropského zatýkacího rozkazu," tvrdí úřad.

Ministerstvo upozornilo, že Británie by se tak dostala do situace, kdy by se na jejím území pohybovali pachatelé trestné činnosti prováděné v Česku i dalších členských státech. "Je totiž možné uvažovat i o tom, že tyto osoby, které si budou vědomy, že je tu velmi složitý proces jejich vydání do Česka či jiných členských států, budou zůstávat na území Británie, neboť jakmile by její území opustily, mohly by být zadrženy na základě eurozatykače v některém jiném členském státě," uvedlo.

Na pravomocné rozhodnutí ohledně svého vydání čeká v Británii například podnikatel František Savov, který žije v Londýně. Česko na něj vydalo eurozatykač kvůli obvinění z krácení daní a praní špinavých peněz. Londýnský soud loni v červenci stanovil, že Savov má být vydán do ČR, podnikatel se odvolal. Odmítá, že by se v Británii skrýval - jako občan EU prý svobodně podniká v unii.

V minulosti Británie do Česka vydala třeba Rusa Jevgenije Dogajeva, který v roce 2006 ohrozil bezpečnost letu z Moskvy do Ženevy. Letadlo muselo po incidentu přistát v Praze. Dalším vydaným byli Miroslav Daňo, po němž policie pátrala v souvislosti s krádeží 800 bronzových destiček ze hřbitova v Terezíně, muž obviněný ze založení požáru hotelu ve Špindlerově Mlýně či muž stíhaný kvůli zneužívání pětileté dcery své družky.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Ministerstvo spravedlnosti češi

Aktuálně se děje

před 52 minutami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským

První trenérská změna v nové sezóně tuzemské fotbalové nejvyšší soutěži se uskutečnila v Plzni. Po nevýrazných výkonech z úvodních ligových kol a především po prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy na hřišti Crvene Zvezdy Bělehrad došla trpělivost tamnímu vedení, které odvolalo kouče Martina Hyského. Ten byl právě od začátku nového ročníku 2026/27 pod neustálým tlakem a bylo tak jen otázkou času, kdy k odvolání dojde. 

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

Aktualizováno včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně

S úvodem sezóny poněkud netradičně pokračuje rozprodávání mužstva fotbalové Sparty. Po četných někdejších oporách týmu, jakými byli Jan Kuchta, Lukáš Haraslín či gólman Peter Vindahl, se s pražskou Letnou v nejbližších dnech s největší pravděpodobností rozloučí další takový fotbalista, na jehož výkonech stál sparťanský základ. Konkrétně se jedná o jednoho z mužů, který nosil kapitánskou pásku, dánského obránce Asgera Sörensena. Míří domů do Dánska, přesněji do FC Kodaň.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) otevřelo 6,2 kilometru dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Oproti původním předpokladům je hotový i provizorní sjezd za tunelem Homole, který umožní napojit se na dálniční obchvat Vysokého Mýta. Cena stavby po valorizaci je 1,46 miliardy Kč bez DPH, většinu nákladů uhradí EU. Práce trvaly dva a čtvrt roku. Tunel Homole, který bude jako samostatná stavba součástí úseku, se řidičům otevře příští rok před létem.

včera

včera

včera

Atletika, ilustrační fotografie.

Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend

Na nedávném atletickém mistrovství Evropy v anglickém Birminghamu nezískala česká výprava ani jednu medaili, což se stalo poprvé od roku 1938. Příčiny tohoto jednoznačně neúspěšného šampionátu se teprve budou hledat, na starost to bude mít především reprezentační šéftrenér českých atletů Pavel Sluka. Ten bude chtít od jednotlivých trenérů analýzu toho, proč se jim nepodařilo ve většině případů svým svěřencům načasovat ideálně formu. Mezitím se do výkonů českých atletů bez servítek pustily i dvě české atletické legendy Šárka Kašpárková a Ludmila Formanová.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v Českých Budějovicích zúčastnil letošního ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Společně s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) jednal o aktuální situaci českého zemědělství, dopadech sucha na zemědělskou produkci i opatřeních na podporu domácích producentů. Předseda vlády si prohlédl expozice firem a diskutoval se zástupci zemědělských podniků.

včera

včera

včera

včera

21. srpna 2026 21:38

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy