Uprchlíci jsou hrozbou, nechceme je tady, říká rázně většina Čechů

Jedním z hlavních okruhů, ke kterým se česká veřejnost vyjadřovala, je otázka přijetí uprchlíků přicházejících do Evropské unie z oblastí postižených válečným konfliktem. Tři pětiny (62 %) dotázaných zastávají názor, že by Česká republika neměla tyto uprchlíky přijímat vůbec, necelá třetina respondentů (30 %) je pro jejich přijetí do doby, než budou schopni vrátit se do země svého původu. Jen velmi malá část občanů ČR (3 %) pak zastává názor, že by ČR měla uprchlíky přijmout a nechat je usadit se zde.

Pokud se podíváme na vývoj postoje české veřejnosti od září roku 2015 do současnosti, vidíme, že postupně stoupal podíl těch, kteří by uprchlíky do České republiky nepřijímali vůbec. "Tento vzestup se zastavil v lednu, oproti němuž současné výsledky vykazují mírné zvýšení podílu dotázaných nakloněných přijetí uprchlíků do ČR. Současné názorové rozložení se svými výsledky nejvíce blíží situaci v únoru 2016. Když se podíváme na výsledky zářijového šetření z roku 2015, vidíme, že podíl občanů, kteří byli kladně nakloněni přijímání uprchlíků, byl jen o málo nižší (44 %) než podíl lidí s odmítavým postojem (50 %). V současnosti je rozdíl zastoupení těchto skupin 29 procentních bodů (33 % ku 62 %), tedy se liší mnohem významněji," informuje soc.cas.cz.

Podpora přijímání uprchlíků na přechodnou dobu se mírně zvyšuje s nejvyšším dosaženým vzděláním a se zvyšující se deklarovanou životní úrovní respondenta (což jsou do značné míry propojené charakteristiky). O něco odmítavější je postoj mužů, dále potom i lidí, kteří nedůvěřují vládě ČR. Více odmítají přijetí uprchlíků lidé, kteří se na pravolevé škále politické orientace umisťují ke krajní levici.

Při srovnání postojů českých občanů a polské veřejnosti k přijímání uprchlíků vidíme, že v případě Čechů je podstatněji vyšší podíl občanů proti přijímání uprchlíků. V případě polské veřejnosti je podíl lidí pro a proti přijetí uprchlíků více vyrovnaný. Z polského šetření vyplývá, že v současnosti je proti přijetí uprchlíků 52 % občanů Polska, pro přijetí je 44 % polské veřejnosti, což je významněji více než v ČR.

Psali jsme: Dejte muslimům vlastní města v Evropě. Západ už dávno zahynul, zní z Německa Neuvěřitelné: Uprchlík v Německu se zabil, podporovala ho celá ulice  

Další oblastí, ke které se česká veřejnost ve spojení s uprchlíky vyjadřovala, je míra ohrožení vzniklou situací kolem uprchlíků. Jako výraznou bezpečnostní hrozbu vnímají občané uprchlíky nejen ve spojení s ČR (78 %), ale především v evropském (90 %) a světovém (83 %) měřítku. Pokud srovnáme pocit ohrožení s ostatními aktuálními událostmi, vidíme, že v současnosti jsou nejvýrazněji vnímány českou veřejností jako ohrožení pro celosvětový mír události spojené s tzv. Islámským státem. Oproti tomu události na Ukrajině nejsou považovány v porovnání s děním kolem uprchlíků a tzv. Islámského státu za tak výrazné ohrožení.

Zájem o aktuální vývoj je v porovnání se všemi měřenými významnými událostmi alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let velmi nadprůměrný, konkrétně se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá 68 % respondentů. Pokud srovnáme zájem o dění kolem uprchlíků s ostatními aktuálními událostmi ve světě, vidíme, že zhruba stejně výrazný zájem projevuje veřejnost i o dění týkající se Islámského státu (59 %). Zájem o dění na Ukrajině je podstatně nižší (37 %). Pro představu lze doplnit, že o volby do Evropského parlamentu se v době jejich konání (tedy v květnu 2014) zajímalo 28 % občanů.