Michaláková využívala média na úkor dětí, uvedl norský soud. Právník ostře reaguje

Norský sociální úřad Barnevernet odebral Evě Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi Josefovi děti před pěti lety. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné rodině.

Česká matka se bránila proti tomu, že ztrácí rodičovská práva na oba syny. „Krajský soud neshledává, že by cokoli z toho, na co se poukazuje v odvolání, vedlo k existenci vážných procesních pochybení v usnesení nebo soudním řízení okresního soudu," píše se v sedmistránkovém usnesení norského soudu.

České ministerstvo zahraničí už obdrželo překlad tohoto rozsudku, k věci se však zatím vyjadřovat nechce. Úředníci čekají na to, až se Michaláková obrátí na Nejvyšší soud v Norsku. „Pokud tak učiní, Česká republika jako stát je připravena se k řízení opět připojit v podobě písemného vyjádření. Nyní ověřujeme, zda je tento postup možný podle norských procesních předpisů právě i před norským Nejvyšším soudem," uvedla mluvčí české diplomacie Irena Valentová.

Psali jsme: Norská společnost je nemocná, tvrdí právníci. Poženou kauzu do Štrasburku Česko podpoří Michalákovou i ve Štrasburku, přislíbil Sobotka Norský soud zamítl odvolání Michalákové. Své syny zpět nedostane  

V odvolání argumentovala Michaláková například tím, že rodičovských práv ji sociální úřad zbavil například právě kvůli medializaci případu. To ve svém přípisu zmínila také Česká republika, která se do případu prostřednictvím ministerstva zahraničí snažila zapojit. Tuto námitku však krajský soud smetl ze stolu. „V rozporu (s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, pozn. red.) nemůže být skutečnost, že při posuzování je kladen důraz na oprávněnou ochranu soukromí dětí a na to, jak matka využívala média na úkor soukromí dětí," píše se v usnesení.

Svoboda projevu prý u Michalákové byla zachována, okresní soud však vycházel z toho, že skutečnost, že matka rozsáhle zveřejňovala soukromé informace o dětech – a v rozporu s jejich přáním – bylo nezbytné zbavit ji rodičovské odpovědnosti za účelem ochrany dětí. „Odvolací soud se nedomnívá, že by toto posouzení vykazovalo vážná pochybení," doplnili soudci. Neuznali ani argument, že v předchozím jednání byly procesní chyby.

Krajský soud se tak v podstatě ztotožnil s předchozím rozhodnutím okresního soudu i krajské komise sociálního úřadu Barnevernet. Jako jednu z menších výtek například uvedl, že předchozí instance nedostatečně posoudila, zdali a jak je Michaláková aktuálně schopná se o děti postarat. Ani to ale soud neuznal jako dostatečný důvod pro to, aby nařídil hlavní líčení a věcí se zabýval.

Podle právníka Michalákové Pavla Hasenkopfa je v pozadí zřejmě přesvědčení, že děti už si u pěstounů zvykly a nic dalšího nemá smysl řešit. „A pokud to matka přesto řešit chce a nehodlá se smířit se svou situací, vnímají to z její strany jako buzeraci," doplnil Hasenkopf.