Michaláková využívala média na úkor dětí, uvedl norský soud. Právník ostře reaguje

Praha - Zpravodajský web Českého rozhlasu získal usnesení norského Krajského soudu v Oslu. Z něj vyplývá, že důvod, proč se soud odmítl zabývat odvoláním Evy Michalákové je nejen medializace případu, ale i to, že se Češka není schopna se o děti postarat a že si u pěstounů už zvykly.

Norský sociální úřad Barnevernet odebral Evě Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi Josefovi děti před pěti lety. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné rodině.

Česká matka se bránila proti tomu, že ztrácí rodičovská práva na oba syny. „Krajský soud neshledává, že by cokoli z toho, na co se poukazuje v odvolání, vedlo k existenci vážných procesních pochybení v usnesení nebo soudním řízení okresního soudu," píše se v sedmistránkovém usnesení norského soudu.

České ministerstvo zahraničí už obdrželo překlad tohoto rozsudku, k věci se však zatím vyjadřovat nechce. Úředníci čekají na to, až se Michaláková obrátí na Nejvyšší soud v Norsku. „Pokud tak učiní, Česká republika jako stát je připravena se k řízení opět připojit v podobě písemného vyjádření. Nyní ověřujeme, zda je tento postup možný podle norských procesních předpisů právě i před norským Nejvyšším soudem," uvedla mluvčí české diplomacie Irena Valentová.

Psali jsme:
Norská společnost je nemocná, tvrdí právníci. Poženou kauzu do Štrasburku Česko podpoří Michalákovou i ve Štrasburku, přislíbil Sobotka Norský soud zamítl odvolání Michalákové. Své syny zpět nedostane  

V odvolání argumentovala Michaláková například tím, že rodičovských práv ji sociální úřad zbavil například právě kvůli medializaci případu. To ve svém přípisu zmínila také Česká republika, která se do případu prostřednictvím ministerstva zahraničí snažila zapojit. Tuto námitku však krajský soud smetl ze stolu. „V rozporu (s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, pozn. red.) nemůže být skutečnost, že při posuzování je kladen důraz na oprávněnou ochranu soukromí dětí a na to, jak matka využívala média na úkor soukromí dětí," píše se v usnesení.

Svoboda projevu prý u Michalákové byla zachována, okresní soud však vycházel z toho, že skutečnost, že matka rozsáhle zveřejňovala soukromé informace o dětech – a v rozporu s jejich přáním – bylo nezbytné zbavit ji rodičovské odpovědnosti za účelem ochrany dětí. „Odvolací soud se nedomnívá, že by toto posouzení vykazovalo vážná pochybení," doplnili soudci. Neuznali ani argument, že v předchozím jednání byly procesní chyby.

Krajský soud se tak v podstatě ztotožnil s předchozím rozhodnutím okresního soudu i krajské komise sociálního úřadu Barnevernet. Jako jednu z menších výtek například uvedl, že předchozí instance nedostatečně posoudila, zdali a jak je Michaláková aktuálně schopná se o děti postarat. Ani to ale soud neuznal jako dostatečný důvod pro to, aby nařídil hlavní líčení a věcí se zabýval.

Podle právníka Michalákové Pavla Hasenkopfa je v pozadí zřejmě přesvědčení, že děti už si u pěstounů zvykly a nic dalšího nemá smysl řešit. „A pokud to matka přesto řešit chce a nehodlá se smířit se svou situací, vnímají to z její strany jako buzeraci," doplnil Hasenkopf.

Související

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet

ESLP se nebude zabývat případem Michalákové, rozhodnutí Štrasburku je pravomocné

Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se nebude zabývat případem odebrání synů Češky Evy Michalákové. Soud v pondělí zamítl ženinu stížnost proti lednovému rozhodnutí, podle kterého Norsko neporušilo právo matky a dětí na respektování rodinného života. Verdikt tak nabyl právní moci, sdělil ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Více souvisejících

Eva Michaláková (matka českých dětí v Norsku) norsko Pavel Hasenkopf

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy