Vrchní soud prodloužil Dahlgrenovi vazbu, jednání bylo neveřejné

Olomouc - Olomoucký vrchní soud prodloužil vazbu Kevinu Dahlgrenovi nepravomocně odsouzenému na doživotí za čtyři vraždy v Brně. Podle mluvčího soudu Vladimíra Lichnovského přetrvává obava z útěku. Dahlgren se rozhodování o vazbě nechtěl účastnit, soudci proto rozhodli ve čtvrtek v neveřejném zasedání. Američan se proti rozsudku brněnského krajského soudu odvolal, případem se již zabývá vrchní soud, který si nechal vypracovat znalecký posudek. Termín jednání ani způsob řešení případu zatím není znám, řekl dnes ČTK Lichnovský.

Olomoucký vrchní soud měl původně veřejné zasedání týkající se prodloužení vazby, naplánován na čtvrtek. Nakonec ho ale zrušil, neboť obžalovaný nepožadoval, aby byl jednání přítomen. "V neveřejném zasedání bylo rozhodnuto o tom, že obžalovaný Kevin Dahlgren se ponechává ve vazbě, když nadále přetrvávají důvody vazby, a to takzvané útěkové," uvedl mluvčí soudu Lichnovský.

Odvolací soud rozhodoval o vazbě po tříměsíční lhůtě, naposledy Dahlgrena ponechal ve vazbě v polovině loňského října podle očekávání brněnský krajský soud. Dahlgren si tehdy do usnesení stížnost nepodal.

Soudci vrchního soudu dostali případ na přelomu října a listopadu. Podle informací na portálu justice.cz spis v polovině prosince vrchní soud odeslal k rukám primáře ochranné léčby Psychiatrické léčebny v Bohnicích Jiřímu Švarcovi kvůli vypracování znaleckého posudku. Důvody dnes mluvčí soudu odmítl komentovat. "Je to živý případ, nebudu se k tomu nyní vyjadřovat," uvedl. Podle Mladé fronty Dnes vrchní soud nařídil revizní psychiatrický posudek na příčetnost Američana. Podle předchozích posudků netrpěl Dahlgren v době činu žádnou závažnou duševní poruchou, a tudíž byl zodpovědný za své jednání.

Psali jsme: Doživotní vrazi v Česku: Zabíjeli pro peníze i pro zábavu. Přehled Dahlgren dostal za čtyřnásobnou vraždu doživotí a bude se muset léčit Odvolací soud nařídil revizní psychiatrický posudek na příčetnost Dahlgrena  

Po obdržení znaleckého posudku může olomoucký vrchní soud v případu rozhodnout, ale variantou je i vrácení případu v neveřejném jednání zpět brněnskému krajskému soudu. "Termín vyřízení daného případu ani způsob jeho řešení není zatím znám," dodal mluvčí soudu.

Dahlgren podle rozsudku v květnu 2013 zabil v Brně-Ivanovicích všechny členy rodiny, u níž dočasně bydlel - otce, matku a jejich dva syny, z nichž jeden byl nezletilý. Dahlgrena vydaly v srpnu 2015 Spojené státy do Česka jako svého prvního občana, od té doby je ve vazbě. Když mrtvé v Ivanovicích lidé objevili, byl Dahlgren na cestě do USA. Hned po příletu ho Američané zadrželi.

Brněnský krajský soud muže potrestal doživotím loni v červenci. Proti původnímu rozsudku se odvolal pouze obžalovaný, a to do výroku o vině, trestu i náhradě škody. Obhájce Dahlgrena Richard Špíšek u krajského soudu tvrdil, že neexistuje jediný přímý důkaz, který by vinu obžalovaného jednoznačně dokládal. Poukazoval také na to, že je jeho klient psychicky nemocný.

Související

Soud s Kevinem Dahlgrenem (19. 7. 2016)

Sebevražda Dahlgrena? Dozorci možná porušili předpisy

Brno - Dozorci ve věznici Valdice na Jičínsku zřejmě porušili v případu lednové sebevraždy čtyřnásobného vraha Kevina Dahlgrena interní předpisy, trestného činu se ale nedopustili. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) podala návrh na jejich kázeňské potrestání.
Soud s Kevinem Dahlgrenem (19. 7. 2016)

Masakr, který otřásl Českem. Vyvraždění rodiny v Brně patří k nejhorším zločinům poslední doby

Praha - Jeden z nejhorších zločinů posledních let v ČR spáchal tehdy dvacetiletý Američan Kevin Dahlgren 22. května 2013 v brněnské městské části Ivanovice. Povraždil všechny čtyři členy rodiny, u níž dočasně bydlel - otce, matku a jejich dva syny, z nichž jeden byl nezletilý. Dahlgren, původem z Kalifornie, se v České republice nějakou dobu živil jako učitel angličtiny, zavražděná žena byla jeho sestřenicí.

Více souvisejících

Kevin Dahlgren vražda 4 lidí v Brně (Dahlgren 23.5.2013) vazba

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 45 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy