Soud rozhodl o Kratochvílové z kauzy Pelta, patrně ji nechal ve vazbě

Praha - Bývalá náměstkyně ministerstva školství Simona Kratochvílová, která čelí obvinění v kauze sportovních dotací, zřejmě zůstává ve vazbě. Pražský městský soud dnes rozhodl v neveřejném zasedání o její stížnosti proti vazebnímu stíhání a mluvčí soudu Markéta Puci na dotaz ČTK sdělila, že výsledek rozhodování zatím sdělit nesmí. Pokud by dal senát příkaz k okamžitému propuštění, bylo by informaci možné medializovat ihned stejně jako v případě spoluobviněného Miroslava Pelty.

"Rozhodnutí musí být nejprve doručeno účastníkům řízení, teprve poté s ním bude možné seznámit veřejnost," řekla Puci.

Kratochvílová je ve vazbě přes měsíc - Obvodní soud pro Prahu 1 ji do věznice poslal 5. května, stejně jako tehdejšího šéfa Fotbalové asociace ČR (FAČR) Peltu. Důvodem pro uvalení vazby byly obavy, že obvinění by na svobodě ovlivňovali svědky a že by pokračovali v trestné činnosti.

Peltu soudci propustili na svobodu ve středu. Městský soud v jeho případě dospěl k závěru, že podmínky pro první z vazebních důvodů vůbec nebyly splněny a druhý důvod už pominul. Stížnost Kratochvílové dnes posuzoval jiný senát než stížnost Pelty.

Kriminalisté stíhají Kratochvílovou, Peltu a někdejšího ředitele odboru ministerstva školství Zdeňka Břízu za zneužití pravomoci, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obviněna je i FAČR jako právnická osoba.

Pelta byl z vazby propuštěn den poté, co jeho právník zveřejnil, že klient odeslal rezignaci na svou funkci šéfa FAČR. Učinil tak potom, co si asociace na valné hromadě nedokázala zvolit nového předsedu. Před svým zadržením policií byl Pelta na tento post jediným kandidátem, po provalení kauzy dotací však kandidaturu stáhl. FAČR nyní dočasně vedou místopředsedové Zdeněk Zlámal a Roman Berbr.

Kauza kolem Pelty a Kratochvílové se podle informací médií týká mimo jiné dotací v hodnotě 454 milionů korun, které se nerozdělovaly podle zákonných kritérií. Dvojice se na jejich směřování údajně domlouvala nezávisle na jednání expertní komise, a to například v bytě v centru Prahy, který si Pelta pronajímal. Policisté se domnívají, že si zmanipulovanými dotacemi zajišťoval opětovné zvolení do funkce, získával sponzory pro svůj jablonecký fotbalový klub a upevňoval svůj vliv.

Související

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta má jít na šest let za mříže, rozhodl soud v kauze dotací. Padly i další tresty

Soud dnes znovu uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, zakázal jí vedoucí funkce ve veřejné správě na šest let a dal jí dvoumilionový peněžitý trest. 
Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Žalobce trvá na devíti letech vězení pro Peltu a deseti pro Kratochvílovou

Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dnes státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a předsedu České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS). 

Více souvisejících

Simona Kratochvílová (MŠMT) kauza dotací pro sport vazba Miroslav Pelta soudy Praha

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy