Pelta má jít na šest let za mříže, rozhodl soud v kauze dotací. Padly i další tresty

Soud dnes znovu uložil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací šest let vězení, peněžitý trest pět milionů korun a pětiletý zákaz činnosti ve statutárních orgánech spolků. Někdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou poslal do vězení na 6,5 roku, zakázal jí vedoucí funkce ve veřejné správě na šest let a dal jí dvoumilionový peněžitý trest. 

Ostatní obžalované včetně České unie sportu (ČUS), jejího šéfa Miroslava Jansty a Fotbalové asociace ČR (FAČR) soud naopak osvobodil. Verdikt není pravomocný - Pelta, Kratochvílová i státní zástupce se proti němu odvolali.

Pražský městský soud dnes rozhodl stejně jako v roce 2021, totožná je i výše uložených trestů. K věci se musel vrátit poté, co původní rozsudek zrušil odvolací vrchní soud a nařídil ve věci doplnit dokazování. "Soud i po doplněném dokazování setrval na svém názoru o vině obžalovaných," řekla předsedkyně senátu pražského městského soudu Lenka Cihlářová.

Za přitěžující okolnost pokládá soud u Pelty i Kratochvílové výši škody a také to, že trestných činů bylo více. "Trest při spodní hranici zákonné sazby u obžalovaného Pelty a o půl roku vyšší u obžalované Kratochvílové je zcela přiměřený a vystihuje závažnost a škodlivost jejich jednání," uvedla soudkyně. Bývalá náměstkyně dostala přísnější trest proto, že trestnou činnost spáchala jako vedoucí zaměstnanec ministerstva.

Pelta a jeho milenka Kratochvílová podle aktuálního rozsudku společně v roce 2017 ovlivnili přidělení peněz konkrétním žadatelům v programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů, a pokusili se tak způsobit státu škodu nejméně 175 milionů korun. Svědčily proti nim mimo jiné policejní odposlechy z bytu na pražském Senovážném náměstí, kde se milenci scházeli.

Cihlářová uvedla, že Pelta instruoval Kratochvílovou ohledně poskytnutí dotací konkrétním žadatelům, a to těch, u kterých mu to přineslo prospěch. "Popřeli zcela smysl poskytování státní podpory sportu v této oblasti," konstatovala o obžalovaných. Oba podle ní vycházeli především z toho, jaká vlivná osoba - ať už z politického, nebo sportovního prostředí - podporu projektů požadovala. Úspěšné žádosti vybrali ještě předtím, než vznikla expertní výběrová komise. O přidělení dotací se tak nerozhodovalo transparentně podle předem stanovených kritérií.

Dvojice se podle rozsudku dopustila pokusu o zneužití pravomoci, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, přičemž Pelta Kratochvílovou navedl. Za tyto trestné činy hrozí pět až 12 let vězení. Ve stadiu pokusu zůstaly trestné činy z toho důvodu, že ministerstvo po zatčení Kratochvílové vyplácení dotací pozastavilo, příslušné dotační programy zrušilo a následně je vyhlásilo znovu.

"Odvolali jsme se a budeme bojovat dál. To je asi tak všechno, co k tomu teď můžu říct,“ sdělila novinářům při odchodu ze soudní síně Kratochvílová. "Počkám na písemné vyhotovení. Je to stejné, jak to bylo, začínáme zase, odvolali jsme se na místě a uvidíme. Máme nové poznatky z dneška a myslím si, že budeme bojovat dál. Abych řekl pravdu, nejsem nadšenej, ale zklamanej taky ne," komentoval rozhodnutí Pelta.

Obžaloba tvrdila i to, že Kratochvílová ovlivnila na ministerstvu v roce 2017 výši sportovních dotací ve prospěch Peltovy FAČR a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Na lavici obžalovaných kvůli tomu usedl i Jansta, sekretář ČUS Jan Boháč a bývalý šéf ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza. Podle soudu ale tyto skutky nebyly trestnými činy.

Státní zástupce Ondřej Trčka žádal pro Peltu devět let vězení a zaplacení 25 milionů korun, pro Kratochvílovou deset let vězení a zaplacení šesti milionů. Pro Janstu chtěl pět let za mřížemi a dvoumilionový peněžitý trest, vězení, peněžité tresty i zákazy činnosti navrhoval i zbylým obžalovaným. "Jsem samozřejmě spokojený s tou odsuzující částí. Nicméně mám za to, že i ten odsuzující výrok měl být pro přísnější právní kvalifikaci a tím měl být přísnější i výrok o trestu," konstatoval. "Vrchní soud uložil nějakým způsobem doplnit dokazování, což se stalo," řekl s tím, že dokazování ve věci je už podle něj vyčerpané a že si nedovede představit, jak by ještě mohlo být doplněno.

Předseda FAČR Petr Fousek verdikt přivítal. "Od začátku jsme byli přesvědčeni, že FAČR jako instituce se ničeho nedopustila," řekl novinářům. První místopředseda FAČR Jiří Šidliák pak připomněl, že po nástupu současného vedení do čela asociace před dvěma lety byly nastaveny kontrolní mechanismy, které podobným situacím zabrání.

Také Jansta zdůraznil, že ČUS postupoval v souladu se zákony a nikoho nepoškodil. "Státní zástupce v celém procesu trvale ignoruje všechny důkazy hovořící v náš prospěch a řízení protahuje, na což ho výslovně upozornil soud," uvedl. Proces označil za zbytečný, pro ČUS únavný a po provedeném dokazování zcela absurdní. "Poškozuje celý sport a stojí daňové poplatníky velké peníze," dodal Jansta.

Všichni obvinění vinu odmítají. Kvůli případu dříve rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD), která v případu figurovala jako svědkyně. Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve fotbalové asociaci vzdal z vazby.

Ministerstvo školství se po obžalovaných domáhá náhrady škody ve výši přes 1,1 miliardy korun. Trestní soud ho dnes s nárokem odkázal do občanskoprávního řízení.

Související

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta u soudu řekl, že na ovlivňování dotací byl malý pán

Na ovlivnění dotačního řízení jsem byl malý pán, řekl v dnešní závěrečné řeči u soudu bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta. Ke kauze zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dodal, že někdejší ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) u něj jako člověk navždy prohrála. Valachová má v procesu postavení svědkyně. 
Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Žalobce trvá na devíti letech vězení pro Peltu a deseti pro Kratochvílovou

Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dnes státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a předsedu České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS). 

Více souvisejících

Miroslav Pelta soudy dotace Simona Kratochvílová (MŠMT)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy