Praha - Česká republika měla na konci prvního čtvrtletí roku 2017 celkem 10,579 milionu obyvatel, nepatrně více než na počátku roku (o 247). Přírůstek obyvatel zahraničním stěhováním (5,3 tisíce) kompenzoval úbytek obyvatel přirozenou měnou (-5,0 tisíce). Počet zemřelých v prvním čtvrtletí (31,8 tisíce) byl nejvyšší za poslední dvě desetiletí. Počet živě narozených (26,8 tisíce) se meziročně mírně snížil. Ve srovnání s obdobím leden až březen 2016 byl letos nižší i počet sňatků. Uvedl to dnes Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle předběžné statistické bilance se počet obyvatel České republiky mezi 1. lednem a 31. březnem roku 2017 zvýšil o 0,2 tisíce na 10 579,1 tisíce. Přirozenou měnou obyvatel výrazně ubylo, když počet zemřelých byl o 5,0 tisíce vyšší než počet živě narozených. Převaha zemřelých nad narozenými je však v prvním čtvrtletí díky rozdílné sezónnosti obou procesů běžná. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo 5,3 tisíce osob.
V 1. čtvrtletí 2017 se podle předběžných údajů živě narodilo 26,8 tisíce dětí, o 0,6 tisíce méně než v témže období o rok dříve. Ubylo dětí prvorozených, druhorozených i dětí ve třetím či vyšším pořadí. Pokles byl zaznamenán u všech kategorií rodinného stavu matek. Vdaným ženám se živě narodilo 13,5 tisíce dětí a svobodným ženám 11,9 tisíce. Ostatních 1,4 tisíce dětí porodily ženy rodinného stavu rozvedená či ovdovělá. Podíl dětí narozených mimo manželství vzrostl na 49,5 %, když v úhrnu za rok 2016 byl 48,6 %. Nejvíce dětí se narodilo ženám ve věku 31 let, u prvorozených dětí převládaly rodičky ve věku 28 let.
Během prvních tří měsíců roku 2017 zemřelo podle předběžných údajů 31,8 tisíce osob, o 3,6 tisíce více než v 1. čtvrtletí roku 2016 a nejvíce za toto období od roku 1994. Vysoký byl počet zemřelých zejména v lednu (12,3 tisíce), v době chřipkové epidemie. Celkem v prvním čtvrtletí zemřelo 15,7 tisíce mužů a 16,2 tisíce žen, v průměru ve věku 73,3 let, resp. 80,2 let. Před dosažením jednoho roku věku zemřelo 67 dětí. Kojenecká úmrtnost se ve srovnání s úhrnem roku 2016 snížila z 2,8 na 2,5 ‰.
V průběhu prvního čtvrtletí roku 2017 bylo podle předběžných údajů uzavřeno 3,3 tisíce manželství, o 0,2 tisíce méně než ve stejném období předcházejícího roku. V polovině případů (1,7 tisíce) vstupovali oba snoubenci do svého prvního manželství. Svobodní muži uzavírali sňatek v průměru ve věku 33,1 let, svobodné ženy ve věku 30,0 let.
Podle dosud dostupných údajů bylo v prvním čtvrtletí roku 2017 zaznamenáno 8,7 tisíce potratů. Celkem 3,4 tisíce bylo samovolných potratů, 4,9 tisíce umělých přerušení těhotenství a 0,3 tisíce ukončení mimoděložního těhotenství. Nejvíce potratů připadlo na ženy svobodné (4,7 tisíce) a dále na ženy vdané (3,0 tisíce). Stejně tak převažovaly svobodné nad vdanými jak u samovolných potratů, tak u umělých přerušení těhotenství. U indukovaných potratů bylo mezi svobodnými nejvíce žen bezdětných, zatímco mezi vdanými převažovaly ženy se dvěma živě narozenými dětmi.
Bilance zahraničního stěhování za období leden až březen roku 2017 byla kladná ve výši 5,3 tisíce, stejně jako v prvním čtvrtletí roku 2016. Ze zahraničí do ČR se přistěhovalo 10,9 tisíce osob, zatímco 5,7 tisíce se z ČR naopak vystěhovalo. Nejvyšší kladné saldo stěhování bylo v letošním prvním čtvrtletí zaznamenáno s občany Ukrajiny (1,3 tisíce) a Slovenska (1,1 tisíce). Třetí nejvyšší saldo patřilo občanům Rumunska (0,3 tisíce). Saldo zahraničního stěhování občanů ČR bylo záporné (-0,4 tisíce).
Související
Počet obyvatel Česka v prvním pololetí stoupl na 10,526 milionu
Mnoho českých seniorů bude mít problém dostat se na očkování
obyvatelstvo , Česká republika , čsú , porodnost , manželství
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem
před 1 hodinou
Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua
před 1 hodinou
Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky
před 1 hodinou
Horké počasí je tady. Meteorologové varují, vlna veder začne ve středu
před 2 hodinami
Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla
před 3 hodinami
Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem
před 4 hodinami
Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce
před 5 hodinami
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
před 6 hodinami
Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron
před 7 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Po tropech se budou teploty přibližovat k normálu
včera
Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé
včera
Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou
včera
Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce
včera
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
včera
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
včera
Policie řeší černou šelmu na Táborsku. Svědkyně natočila video
včera
Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší
včera
Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi
včera
Evropské automobilky v úpadku? Macron a Merz chtějí zabránit přílivu čínských značek
včera
Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků
Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.
Zdroj: Libor Novák