Za co inkasoval miliony? Nečesaný není schopen nic doložit, u soudu odkázal na kauzu svého syna

Za přijetí úplatků Nečesanému hrozí pět až 12 let vězení. Nečesaný už při předchozím líčení vypovídal šest hodin, jeho výslech ještě neskončil. Na otázky soudkyně a státního zástupce odpovídal i dnes.

V kauze se policie zaměřila na období od léta 2007 do února 2011, kdy byl Nečesaný ředitelem liberecké nemocnice. Podle obžaloby umožnil čtyřem firmám s nemocnicí obchodovat, případně zajistil, aby dodávaly výrazně více zboží. Peníze nedostával Nečesaný podle obžaloby přímo, firmy si ale objednávaly poradenské, konzultační a další služby u společnosti Sarmed, kterou založila v roce 2009 Nečesaného manželka Šárka. Státní zástupce Lukáš Otipka považuje spolupráci za fiktivní.

Za co konkrétně faktury vystavoval, není Nečesaný dnes už schopen doložit. Podle něj šlo o obchodně ekonomickou agendu, například vytváření odborných analýz, přípravu podkladů pro prezentace a marketing či optimalizaci skladového hospodářství a logistiky. Výstupy předával firmám písemně či ústně, podklady mu nezůstaly žádné. "Nebyl důvod si je schovávat," uvedl. Podle něj většinu z předaných informací nepotřeboval, navíc o část uložených dokumentů z té doby přišel. "Dovolím si odkázat na trestní věc svého syna, který rozprodal hodně věcí, včetně mého počítače," dodal.

Poradenstvím a poskytováním dalších služeb pro dodavatelské zdravotnické firmy se podle svých slov zabýval dlouhodobě, už někdy od roku 1998. "To, že jsem byl lékař, bylo výhodou v působení pro tyto společnosti," uvedl. Podle něj to nebylo v této branži obvyklé. Za hodinu si účtoval od 1000 do 6000 korun podle zakázky, což jsou podle něj standardní ceny.

U soudu dnes i vysvětloval, proč nemohl jako ředitel nemocnice nadále podnikat pod svým jménem, ale prostřednictvím firmy napsané na jeho manželku. Důvodem byla konkurenční doložka. "Byla to varianta, jak se jí vyhnout," uvedl.

Nečesaný tvrdí, že na uzavírání zakázek s dodavateli zboží pro nemocnici neměl vliv a jen podepisoval smlouvy. Připustil ale, že několikrát neformálně mohl výběr dodavatele ovlivnit. Zdůraznil však, že vždy jednal v zájmu nemocnice. Zmiňované bylo například traumacentrum, kdy doporučil přejít na základě auditu na levnějšího dodavatele implantátů, protože oddělení překračovalo rozpočet.