Kárný senát začal řešit žalobu ombudsmanky na předsedkyni soudu

Hlavní výtka ombudsmanky spočívá v tom, že Hrdinová 12 opatření z let 2012 až 2016 neprojednala se soudcovskou radou. "Měnila zákonné soudce každoročně ve stovkách věcí, celkově šlo řádově o tisíce věcí. Měla zákonnou povinnost sama iniciativně předkládat návrhy opatření soudcovské radě. Neudělala to ani tehdy, když věděla, že soudcovská rada s vydávanými opatřeními nesouhlasí," řekla dnes Šabatová.

Hrdinová zdůraznila, že při vydávání opatření využila svou zákonnou pravomoc. Cílem bylo předejít průtahům, zrychlit řízení. "Průtahy, které by jinak vznikly, by byly skutečně mnohaleté," uvedla Hrdinová.

Další chybu ombudsmanka spatřuje v tom, že když Hrdinová kvůli průtahům podala kárné žaloby na ostravské soudce Aleše Volného a Evu Slaběňákovou a poslala ke kárnému senátu originály jimi projednávaných soudních spisů.

"Nemohli jednat, nemohli napravovat průtahy, které jim vytýkala," konstatovala Šabatová. Volný a Slaběňáková dnes vypovídali jako svědci, odnětí spisů vnímali jako svého druhu zásah do soudcovské nezávislosti.

Zpravidla se v rámci kárného řízení posílají kárnému senátu fotokopie sporných spisů. Hrdinová dnes připustila, že poslala originály. Nepokládala to za chybu.

V takzvaných incidenčních sporech, kterých se týká první okruh výtek Šabatové, jde zpravidla o vyloučení věci z majetkové podstaty, případně o pravost, výši, pořadí nebo trvání pohledávek. Spory řeší stejný soud, který vede celé insolvenční řízení. Zákon umožňuje předsedovi soudu opatřením přidělit spor jinému soudci, a to zejména pokud hrozí průtahy. Pravomoc vydat podobné opatření mnozí kritizují, Ústavní soud ji ale před časem odmítl zrušit.