Praha kvůli suchu zakázala pálení čarodějnic

Zákaz vychází z městského nařízení, které magistrát vyhlašuje v případě výstrah ČHMÚ automaticky. "Pokud se akce nachází v místě, které specifikuje nařízení, tak se tam smí konat podle programu, ale nesmí být zapálený oheň a nesmí se v této oblasti ani kouřit," uvedl Hofman.

Oheň se nesmí rozdělávat v lesních porostech a do 50 metrů od jejich okraje. Kromě lesů pod zákaz spadají prakticky všechny ostatní zelené plochy, podle nařízení je rizikový i každý "lesopark, park, zahrada a další porosty umožňující vznik a šíření požáru".

Ohně se tak dnes nesmějí zapalovat na většině míst, kde městské části a další pořadatelé každoročně pálení čarodějnic pořádají. Jedna z největších akcí se tradičně koná na Ladronce, mezi další patří například akce v Podolí ve Žlutých lázních, na Hostivařské přehradě, v Centrálním parku na Pankráci nebo na Císařské louce.

Noc z 30. dubna na 1. května byla historicky pokládána za magickou. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, který se nacházel přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltain.