Výrok o Klausově amnestii? Soudce Kydalka neuspěl u NSS s námitkou podjatosti

Brno - Kárnou žalobu na pražské soudce Kamila Kydalku kvůli výrokům o amnestii bývalého prezidenta Václava Klause bude na Nejvyšším správním soudu (NSS) dál řešit kárný senát Jakuba Camrdy. Server Česká justice.cz dnes uvedl, že Kydalka u soudu neuspěl se svou námitkou proti Camrdově podjatosti.

Kydalka podal námitku vůči předsedovi senátu Camrdovi na jaře a soud následně odložil projednávání kárné žaloby na neurčito. Kárný senát ji měl přitom projednat už na konci února, tehdy se ale Kydalka omluvil ze zdravotních důvodů. Kydalka již dříve serveru Česká justice sdělil, že předsedovi kárného senátu nestačila jeho neschopenka jako omluva a požadoval potvrzení od lékaře, že se k soudu nemůže dostavit. Dostal prý ale šibeniční termín, do kterého nebylo možné požadavky splnit, což byl jeden z důvodů pro podání námitky podjatosti. Vedle toho Kydalka v námitce poukazoval na to, že Camrda dříve pracoval jako náměstek na ministerstvu spravedlnosti, a to prý zpochybňuje jeho objektivitu.

Mluvčí NSS Sylva Dostálová serveru řekla, že Nejvyšší správní soud 18. dubna rozhodl o tom, že předseda kárného senátu Camrda není vyloučen z projednávání a rozhodování v Kydalkově kauze.

Kárnou žalobu podal na Kydalku předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem bylo to, jakým způsobem kritizoval pro Seznam Zprávy Klausovo amnestijní rozhodnutí a jeho domnělé pozadí. Podle Kydalky měl aboliční článek amnestijního rozhodnutí pomoci konkrétním lidem a mimo kamery Kydalka prý sdělil reportérce Sabině Slonkové domněnku, kdo si abolici - tedy zastavení vleklých trestních stíhání - objednal a kolik zaplatil. Šlo prý o 300 milionů korun, důkazy ale podle zveřejněné reportáže nezazněly.

Kydalka už dříve stanul před kárným senátem kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Senát ho v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a obrátil se na Ústavní soud.

Podle něj Kydalka skutečně porušil povinnost zdrženlivosti, která představuje zvláštní omezení svobody projevu u soudců. Představitelé justice si musí uchovávat odstup od politické soutěže, a to na jakékoliv úrovni, zdůraznil Ústavní soud. Kydalka si poté stěžoval u Evropského soudu pro lidská práva, který ale podle České justice odmítl jeho stížnost jako nepřípustnou.

Související

Nejvyšší správní soud

Kárný senát potrestal soudce Kydalku, rok bude brát méně peněz

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) snížil pražskému soudci Kamilu Kydalkovi plat o deset procent na jeden rok. Dopustil se průtahů v deseti trestních spisech. Postih je tak mírnější, než navrhovala kárná žaloba. Ne všechny průtahy lze klást plně za vinu Kydalkovi, který má dlouhodobé zdravotní potíže.

Více souvisejících

Kamil Kydalka (soudce) Nejvyšší správní soud amnestie Václav Klaus

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy