Úkaz na obloze: Nastane nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, kdy je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně 4 měsíční zatmění (počítáme-li i nevýrazná polostínová zatmění). Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál nějaký kosmonaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Polostínové zatmění je očima patrné jen v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. Vypadá to pak, jakoby někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem.

Výraznější je zatmění částečné. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu. Ponoří-li se do něj pak celý, pozorujeme zatmění úplné. Fáze úplného zatmění může trvat v rozmezí od několika minut po více jak půl druhé hodiny. Délka úplného zatmění závisí na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. Takzvané „středové“ zatmění, při kterém centrální část měsíčního kotouče prochází geometrickým středem zemského stínu, nastává průměrně 5 krát za století.

Měsíc při zatmění z oblohy nezmizí. Vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc však dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře, díky čemuž také vděčíme za blankytný odstín denní oblohy. Měsíc tak chytne zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou, rudou nebo dokonce nahnědlou barvu. Nejzajímavější bývá zpravidla zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu. Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění, naposledy při úkazu v lednu letošního roku.

Barvu a sytost Měsíce v zemském stínu mohou ovlivnit dvě věci. Jednak stav znečištění atmosféry; především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý. Druhým faktorem je již zmíněná poloha Měsíce v zemském stínu – je-li na okraji stínu, má často naoranžovělou či světle červenou barvu. Naopak uprostřed stínu, kam dopadá nejméně slunečního světla lámaného zemskou atmosférou, bývá barva úplňku až nahnědlá.

Případ nadcházejícího zatmění Měsíce je velice vzácný. Při tomto „středovém“ zatmění 27. / 28. července 2018 bude Měsíc ponořen celý v zemském stínu 1 hodinu 43 minut. Poslední takové „středové“ zatmění jsme mohli spatřit v červnu roku 2011 (fáze úplného zatmění trvala 1 hodinu a 40 minut), další se odehraje až v červnu roku 2029 (bude jen o minutu kratší jako to letošní, nicméně Měsíc v ČR zapadne za obzor ještě před maximem úkazu). Delší měsíční zatmění se v tomto století neodehraje. Až 9. června 2123 nastane úplné zatmění Měsíce, které potrvá déle, konkrétně 1 hodinu a 46 minut.

Úkaz bude z Česka pozorovatelný především v pátek 27. července v pozdních večerních a nočních hodinách. Hned po soumraku se objeví již potmavlý úplněk nízko nad jihovýchodním obzorem (v Praze vychází ve 20 hodin 47 minut SELČ, v jiných místech ČR se údaj liší v minutách). V té době již bude ponořen levým dolním okrajem asi 35 procenty svého průměru v zemském stínu. Úplné zatmění začíná ve 21:30 SELČ a Měsíc najdeme asi 5,5° nad jihovýchodním obzorem. Na obzoru pod Měsícem bude v té době vycházet jasný Mars. Tehdy bude ještě obloha světlá pokročilým soumrakem, nicméně v průběhu úplného zatmění postupně nastává noc. Středem zemského stínu Měsíc projde ve 22:22 SELČ při výšce 11,3° nad obzorem. Úplné zatmění končí ve 23:13 SELČ až 16° nad obzorem. Další hodinu pak Měsíc bude vystupovat ze zemského stínu (v letním čase částečná fáze končí až po půlnoci). Ještě asi 10 minut po skončení fáze částečného zatmění bude možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu.

Během zatmění nastane tzv. „mikroúplněk“, tedy nejmenší úplněk v roce. Měsíc se na své eliptické dráze ocitne nejdále od Země 27. července v 7:45 SELČ ve vzdálenosti 406 222 kilometrů. Úplněk pak nastává během maximální fáze zatmění, tedy ve 22:22 SELČ (jen o 14 hodin a 37 minut později). Měsíc tak bude přibližně o 14 procent úhlově menší než při tzv. „superúplňku“, který nastal letos 2. ledna. Běžný pozorovatel ale rozdíl očima nepozná – lze jej určit až fotografickým porovnáním. Naopak při východu Měsíce se bude zdát, že je úplněk opravdu velký, což je dáno optickým klamem.

Na datum úkazu shodou okolností připadá i velká opozice Marsu se Sluncem. Při ní bude Mars dosahovat maximální hvězdné velikosti -2,78 magnitudy a bude tedy nejjasnější za posledních 15 let. Jen o 4 dny později, 31. července, pak bude rudá planeta od roku 2003 nejblíže k Zemi. Dělit ji od Země bude 57,59 milionu km. Úhlový průměr Marsu bude činit 24,31", což umožní tuto planetu pozorovat i v malých dalekohledech jako zřetelný kotouček (a ve větších přístrojích na ní budeme moci pozorovat tzv. albedové útvary). Právě při zatmění Měsíce budou obě tělesa na opačné straně oblohy než Slunce, a tudíž velmi blízko sebe. V době úkazu najdeme mimořádně jasný Mars (s výraznou naoranžovělou barvou) jen necelých 6° jižně od zrudlého Měsíce. Poprvé si tak lidé budou moci na vlastní oči ověřit nesmyslnost každoroční kachny (hoaxu) o „Marsu o velikosti Měsíce“, neboť i při tak velkém přiblížení bude rudá planeta stále více jak 70krát úhlově menší než Měsíc v úplňku.

Průběh zatmění v České republice

Východ Měsíce (Praha) - 20 hod 47 min SELČZačátek částečného zatmění - 20 hod 24 min 27 s SELČZačátek úplného zatmění - 21 hod 30 min 15 s SELČMaximální fáze zatmění - 22 hod 21 min 43 s SELČKonec úplného zatmění - 23 hod 13 min 12 s SELČKonec částečného zatmění - 00 hod 19 min 00 s SELČKonec polostínové fáze * - 01 hod 28 min 37 s SELČ

* tato fáze není očima pozorovatelná

Na obloze mimo Mars a Měsíc najdeme také planetu Saturn nízko nad jižním obzorem ve Střelci, jasný Jupiter ve Vahách a na jihozápadním obzoru v první polovině úkazu i velmi jasnou Venuši. Mezi Saturnem a Jupiterem bude zářit rudá hvězda Antares v souhvězdí Štíra a za úplného zatmění nebude problém mimo města spatřit Mléčnou dráhu táhnoucí se vysoko nad obzorem od jihu k severovýchodu. Úkaz se tedy rozhodně vyplatí i fotografovat, a to jak z měst, tak i mimo města, kde bude viditelná širokoúhlá scenérie se zatmělým Měsícem, Mléčnou dráhou a zmíněnými planetami. Fotografové se pak mohou o své úlovky podělit s ostatními v galerii na serveru Astro.cz.

Další zatmění Měsíce pozorovatelné z České republiky nastane v časných ranních hodinách v pondělí 21. ledna 2019 a bude opět úplné. Měsíc se při něm ocitne celý v zemském stínu na 1 hodinu a 2 minuty a během úkazu bude obklopen fotogenickými hvězdokupami v souhvězdí Blíženců a Raka. Bude to rovněž poslední úplné měsíční zatmění viditelné z našeho území až do 7. září 2025.