Čeští vědci varují: Chytré brýle mohou už po krátké chvíli ovlivnit fungování mozku

Vědci z NUDZ popsali, jak lidský mozek začal pracovat jinak, když člověk používá nové technologie, informoval mluvčí ústavu Jan Červenka. Díky magnetické rezonancí vyšetřili skupinu dobrovolníků, polovina z nich následně po dobu tří měsíců používala při chůzi navigaci vestavěnou do chytrých brýlí. Jejich mozek se přizpůsobil.

"U osob, které se v experimentu začaly spoléhat na navigaci v brýlích, došlo ke snížení míry propojenosti (konektivity) jejich hipokampů s jinými částmi mozku. Hipokampus je struktura, která je zcela zásadní právě pro prostorovou paměť a orientaci v prostředí," uvedla hlavní autorka letos publikované studie Iveta Fajnerová.

Sledoval se také, jak intenzivně dobrovolníci navigační aplikaci v brýlích používali v každodenním životě. Zjistili, že zmíněné změny funkce (konektivity) hipokampu byly tím výraznější, čím častěji a déle dobrovolníci navigaci používali.

Podle náměstka pro vědu NUDZ a spoluautora studie Jiřího Horáčka měl projekt ukázat, co se stane s mozkem, když některou z jeho přirozených funkcí či dovedností takzvaně externalizujeme - tedy že funkci místo toho, abychom ji i nadále vykonávali vlastním mozkem, prostě přemístíme do technického zařízení. Nejpřekvapivější podle něj bylo zjištění, že ke snížení propojenosti hipokampu došlo velmi rychle, tedy již po třech měsících nošení brýlí s navigací.

Studie poukazuje i na nutnost administrativní kontroly nově zaváděných technologií, které sice výrazně usnadňují život, na straně druhé však člověka také šetří, čímž jej mohou oslabit v některých jeho původních přirozených schopnostech.

Na rozdíl od nových léků, jejichž zavádění do praxe podléhá velmi přísným bezpečnostním regulacím, je totiž zavádění nových technologií regulováno mnohem méně nebo vůbec.