Na začátku listopadu, kdy si lidé připomínají své blízké zesnulé, přichází do notářských kanceláří zvýšený počet zájemců o sepsání závětí. V posledních letech zájem o závěti roste obecně. Letos notáři pravděpodobně sepíší přes 20.000 závětí, což bude dlouhodobě nejvyšší počet, informovala dnes ČTK Notářské komora.
Na konci třetího čtvrtletí letošního roku bylo u notářů sepsáno a evidováno 15.292 závětí, jen za poslední čtvrtletí je to 4781 závětí.
Lidé se v poslední vůli snaží vyhnout možným problémům v průběhu dědického řízení. Každá závěť sepsaná u notáře se pak stane součástí dědického řízení. Podle údajů Českého statistického úřadu se počet zemřelých pohybuje v posledních letech v ČR mezi 105 a 111 tisíci za rok. Loni to bylo 111.443 lidí.
"Nehrozí její ztráta ani opomenutí, protože ji notář zapíše do centrální evidence. Naproti tomu závěť sepsaná doma nemusí být vůbec nalezena nebo ji třeba najde někdo, komu její znění nevyhovuje, tedy nedědí tak, jak očekával. A její nález třeba zatají. Pak pozůstalostní řízení probíhá podle zákonné dědické posloupnosti, bez ohledu na přání zesnulého," uvedl prezident Notářské komory Radim Neubauer.
Lidé, kteří si závěť sepisují doma, podle něj obvykle znají a splní formální požadavky na její platnost. Chyby se ale dějí v případech popsání podmínek. "Když třeba odkážu dům synovci pod podmínkou, že vystuduje vysokou školu, musím také uvést, dokdy ji musí vystudovat, co bude s domem do té doby a také, komu bude dům patřit, když synovec školu nevystuduje," upozornil.
Sepsání závěti u notáře přijde na přibližně 1800 korun. Majetek lidí bez příbuzných, kteří nesepíšou poslední vůli, propadá po jejich smrti státu. Tomu připadnou i pozůstalosti, které dědicové odmítnou, a to třeba z obavy z dluhů. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tak ročně přebírá 1600 až 1800 takzvaných odúmrtí, ve kterých bývají nemovitosti, cenné papíry, předměty nebo i obnosy peněz v celkové hodnotě víc než 200 milionů korun.
Související
Poslední vůle: Češi sepisují závěť u notáře stále častěji, zájem roste v období Dušiček
Češi se do sepsání závěti nehrnou. Co udělat, aby váš majetek nepropadl státu?
závěť , notáři , Dušičky - svátek zesnulých , život
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák