V okamžiku je zle. Co může zapříčinit výbuch metanu?

„Důlní plyny odjakživa patřily k postrachu horníků v uhelných revírech,“ píše na svém webu sama OKD. Hlavním zdrojem metanu, jehož výbuch včera zapříčinil smrt 13 horníků v dole ČSM, je přírodní zemní plyn. Důlní plyny však mají poněkud jiné složení než zemní plyn, který doprovází ropu.

Používá se proto výraz karbonský zemní plyn. Z metanu se skládá z 92,5 %, dále obsahuje tzv. inertní plyny, převážně jde o dusík a oxid uhličitý, a také vyšší uhlovodíky. Ve směsi s kyslíkem představuje důlní plyn vysoce třaskavou směs, ovšem pouze v koncentraci od 5 do 15 %.

Ostravsko-karvinský revír, do něhož spadá i postižený důl ČSM, je však výjimečný tím, že plyn zde nemůže pronikat nepropustnými nadložními vrstvami, ale zůstává v ložisku.

I přesto se horníci s jeho neustálou přítomností musí potýkat, dnes jsou vybaveni moderními analytickými přístroji, jejichž pomocí se v pravidelných intervalech hodnoty metanu kontrolují. Dříve varovaly havíře kahany, přítomnost metanu se určovala podle výšky plamene.

Methan se při opravdu vysokých teplotách kolem 600°C může samovznítit. Pravděpobnější příčinou výbuchu metanu však bývá elektrická jiskra nebo otevřený plamen, které směs methanu se vzduchem přivedou k explozi.

Výbuch metanu zapříčinil i největší důlní neštěstí po revoluci. 18. října 1990 došlo v 16:07 k otřesu na dole Barbora ve sloji Prokop, která byla náchylná právě k samovznícení. V místě se začal hromadit metan, který o pouhé tři minuty později explodoval.

Tragédie si tehdy vyžádala třicet obětí z řad horníků, vyšetřování označilo za příčinu výbuchu ohnisko starého záparu nebo mechanickou jiskru.