V pátek zemřel ve věku 89 let duchovní, básník a signatář Charty 77 Milan Balabán. Uvedla to Česká televize (ČT). Za totality byl Balabán perzekvován. Po konci komunistického režimu se dočkal uznání svého podílu na protikomunistickém odboji i státního vyznamenání. Působil také jako profesor na Univerzitě Karlově.
Milan Balabán se narodil 3. září 1929 do rodiny misijního kazatele Českobratrské církve evangelické na území tehdejšího Polska, dnes Ukrajiny. Od mládí psal básně a byl rozhodnut pro povolání duchovního. Na přelomu 40. a 50. let studoval na Komenského bohoslovecké fakultě, dnes Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Později studoval i ve Švýcarsku. Po studiích až do roku 1974 působil jako duchovní v Čechách i na Moravě.
Od 50. let byl členem sdružení teologů Nová orientace, které kritizovalo poměry v církvi i celé tehdejší společnosti v Československu. Totalitní režim Balabána kvůli jeho činnosti v disentu zbavil v roce 1974 státního souhlasu k výkonu duchovenské služby. Do roku 1990 tak Balabán pracoval v dělnických povoláních, včetně práce pro Pražské kanalizace.
"Poněvadž jsme končili dost brzo, za čtyři hodiny byly práce vykonány, ale museli jsme čekat do doby, kdy je oficiální konec, tak jsme sedali v hospodách. A tam jsem se musel, jako puritán, naučit pít pivo. Po tom druhém pivu jsem začal vykládat o Masarykovi, Havlíčkovi, Dobrovském, Rádlovi. Pozornost byla zcela mimořádná," vzpomínal podle ČT na tuto dobu Balabán. V 70. letech také podle webu Paměť národa začal pořádat bytové semináře věnované výuce hebrejštiny, židovskému myšlení či Starému zákonu.
Po konci totality se dočkal vydání svých básní a habilitoval se v oboru religionistika. Později se stal profesorem a vedoucím katedry religionistiky na Univerzitě Karlově. V roce 2002 dostal od prezidenta Václava Havla státní vyznamenání za zásluhy o Českou republiku a v roce 2013 získal osvědčení o podílu na odboji proti komunistické totalitě.
Související
Zemřel Milan Balabán, bývalý senátor ODS za Ostravsko
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák