Ústavní soud odmítl stížnost Roberta Tremela, který si odpykává trest 17,5 roku za surovou vraždu seniora z ústeckého sídliště Dobětice. Soudci stížnost řešili bez veřejného jednání, po více než dvou letech od podání ji označili za zjevně neopodstatněnou.
Tremel seniora zavraždil v únoru 2013 v bytě v panelovém domě, nejspíš po předchozí hádce. Oběť bil hliníkovou tyčí do hlavy a poté muži zasadil řadu bodných a řezných ran.
Obžalobě z vraždy původně čelil partner seniorovy dcery, rok a půl byl ve vazbě a opakovaně stál před soudem, dokonce se už schylovalo k rozsudku. Tremel vystupoval při vyšetřování jako svědek. Když mu ale policie v souvislosti s jiným trestným činem odebrala DNA, stal se sám obžalovaným z vraždy. Test ukázal shodu se vzorkem za nehty oběti.
Tremel se poté přiznal. Tvrdil však, že čin spáchal v afektu. Krajský soud jej poslal do vězení na 16 let, Vrchní soud v Praze verdikt zpřísnil na 17,5 roku. V ústavní stížnosti obhajoba uvedla, že Tremel byl terčem prvního útoku a obával se o vlastní život. Místo vraždy prý tak mohl být souzen za mírněji trestané zabití.
Ústavní soudci ovšem s odkazem na pravomocný rozsudek uvedli, že zatímco Tremel "utržil jediný šrám na čele a nějakou modřinu, na těle poškozeného nebylo v podstatě místo, které by nebylo poraněno." Nelze vyloučit, že zavražděný muž jako první použil násilí, podle rozsudku však byla reakce Tremela naprosto nepřiměřená.
Justice uznala Tremela vinným také z obecného ohrožení, protože po vraždě pustil plyn a k hořákům dal zapnutou pájku. Výbuch, který měl zahladit stopy, ale nenastal.
Související
Policie obvinila muže z vraždy v Plzni. Oběť dnes v nemocnici zemřela
Rus v Německu zavraždil dva Ukrajince. Byli to vojáci, tvrdí Kyjev
Vražda , Ústavní soud ČR , ústí nad labem
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Největší solární bouře za 20 let narušila funkci družic Starlink
před 1 hodinou
Rusko tvrdí, že na Ukrajině obsadilo šest dalších vesnic
před 2 hodinami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 3 hodinami
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 3 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 4 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 5 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 5 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 6 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 7 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 7 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 8 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 14 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý