Lichtenštejnové zavalili Česko žalobami. Měl by se jim majetek vydat? Čtěte průzkum

Nadace dnes také zveřejnila průzkum zpracovaný společností Ipsos, podle kterého by 56 procent Čechů uvítalo jednání mezi státem a Lichtenštejny o uzavření sporu a nalezení dohody, která by byla výhodná pro obě strany.

Na rozhodnutí soudu by vyčkalo 22 procent dotázaných, podle 15 procent by stát měl odmítat jakákoli diplomatická a mimosoudní jednání o řešení sporu.

Průzkum také ukázal, že zhruba polovina dotázaných věří, že by se případným vydáním nemovitostí nadaci na jejich správě nic nezměnilo. Podle 37 procent lidí by byli Lichtenštejnové lepšími správci než český stát, 16 procent dotázaných mělo opačný názor.

Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Nadace musela podat žalobu do konce loňského roku, pokud se chtěla domáhat majetku. Občanský zákoník totiž nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku. Právní zástupci nadace uvedli, že žalobu vnímají jako poslední prostředek poté, co selhaly snahy o smírné řešení záležitosti.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových považuje výzvy k vydání majetku za nedůvodné. Podle něj nabylo pozemků bývalé Československo na základě Benešových dekretů a neexistuje právně relevantní důvod, který by to zpochybňoval.

Lichtenštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů. Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální. Považovat takového cizince za Němce kvůli konfiskaci jeho majetku je podle ní hrubým překrucováním historických faktů i českého a mezinárodního práva.

Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.

Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.