Spor státu s církví o kroměřížskou zahradu nekončí, arcibiskupství se odvolalo

"Odvolání jsme ke krajskému soudu podali. Jsme přesvědčeni, že rozsudek nevzal v potaz naše argumenty. S důvody, které máme, že se nejedná o žádné novostavby, ale o zařízení, která jsou nutná k provozu a jako taková by měla být také předmětem vydání, se podle nás soud dostatečně nevypořádal a je potřeba to přezkoumat," uvedl mluvčí olomouckého arcibiskupství Gračka.

Tři zmíněné památky byly na seznam světového dědictví UNESCO zapsány společně, což je podle právního zástupce arcibiskupství jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Arcibiskupství argumentuje také tím, že zahrady a zámek navíc vždy měly stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.

"Jsme přesvědčeni, že tento areál tvoří celek a funkční souvislost s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, a proto by i na ni se měly vztahovat restituční nároky olomouckého arcibiskupství," uvedl dříve Gračka.

Podle soudkyně okresního soudu Jany Ivánkové však může Květná zahrada fungovat samostatně. Národní památkový ústav (NPÚ) odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek, s čímž se ztotožnil i okresní soud. "Veškerá tvrzení žalující strany o funkční souvislosti mezi Květnou zahradou a nemovitostmi, které už vlastní, byly vyvráceny," uvedl právní zástupce NPÚ Petr Wünsch.

Žalobu ohledně vlastnictví jedné z nejvýznamnějších zahradních památek v celosvětovém měřítku podalo arcibiskupství již v polovině roku 2017. Soud měl v kauze začít rozhodovat na podzim 2017. Arcibiskupství však požádalo, aby se případem zabýval jiný než kroměřížský soud, což Krajský soud v Brně zamítl. Arcibiskupství neuspělo později ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Krajský soud koncem loňského roku zamítl jako nedůvodnou také námitku podjatosti soudkyně Ivánkové. V kauze poté tato soudkyně rozhodla letos 7. března.