Bureš: Propast mezi Amerikou a Evropou se prohlubuje

Z Evropy jsou znepokojivé zejména zprávy z Francie, kde se nálada mezi průmyslníky propadla nejrychleji od října 2008 (pád Lehman Brothers). "Špatný výsledek zaznamenalo také Německo, a to už při prvním odhadu PMI nastartovalo obavy z přenosu krize z periferií do zdravého jádra eurozóny. Na druhou stranu poslední PMI poměrně výrazně kontrastují s ostatními náladami z Francie (index INSEE) a z Německa (index Ifo), které podávají daleko příznivější obrázek," shrnul situaci ekonom Bureš.I tak je ale podle něj rozdíl mezi Evropou a Amerikou jasný. "V USA se průmyslovým firmám daří - objednávky zůstávají vysoké, roste jejich zásoba i samotná výroba a firmy zrychlují nabírání nových pracovníků. To ostatně potvrzuje i porovnání pracovních trhů. Zatímco v USA v posledních měsících vytrvale klesají nezaměstnaní na úřadech práce, nezaměstnanost v eurozóně se blíží čtrnáctiletým maximům," poznamenal Bureš.Na současnou situaci už prý zareagovaly také trhy. "Poté co eurozóna stabilizovala napětí na periferiích (akce ECB a druhý balík pro Řecko), žijí investoři spíše lepšími čísly z USA než strachem ze slabého evropského růstu. Po výborném prvním kvartálu (S&P500 +11 %) včera akcie reagovaly pozitivně primárně na americká čísla a pravděpodobně tomu tak bude i nadále, protože vliv americké ekonomiky na globální růst je výraznější," upozorňuje ekonom Bureš.V minulosti si navíc trhy podle něj prošly obdobími svižného růstu světové ekonomiky a stagnace Evropy. "Například v letech 2002 až 2005, kdy Evropa zaostávala za americkým růstem o jedno až tři procenta. Pokud chce eurozóna zastavit na globálních trzích rozběhnuté býky, bude třeba zase trochu rozvířit napětí na periferiích. Do řeckých voleb (začátek května) ale zatím není vidět na obzoru žádný větší mrak," doplnil hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.