Klaus udělil 12 milostí

Prvním omilostněným je občan Makedonie Hamdi Bakiu, kterému prezident prominul trest vyhoštění. Klaus přihlédl k tomu, že se Bakiu skutku dopustil před 20 lety, kdy bylo možné uložit trest vyhoštění pouze na dobu neurčitou.

Druhou udělenou milostí je případ Marka Bednáře, kterému prezident prominul podmíněný trest odnětí svobody uložený za podvod, a to s účinky zahlazení odsouzení. Hlava státu v tomto případě přihlédla k faktu, že dotyčný vzniklou škodu v plné výši uhradil a v minulosti nebyl trestán.

Borisovi Glezgovi prezident republiky prominul podmíněný trest odnětí svobody a zbytek trestu zákazu činnosti, a to s účinky zahlazení odsouzení. Přihlédl k tomu, že se u jmenovaného jednalo o mimořádné vybočení z jinak řádného a bezúhonného života. "Kladné vyřízení žádosti podpořil i primátor města a dalších 70 občanů z místa bydliště," doplnilo tiskové oddělení Hradu.

Další udělenou milostí je případ Marie Knizhe, státní občanky Ukrajiny, které prezident prominul zbytek trestu vyhoštění uloženého za neoprávněný pobyt na území ČR. Přihlédl k tomu, že odsouzení jí brání ve společném životě s jejím manželem, státním občanem ČR. Jmenovaná v minulosti nebyla na území ČR trestána.

Pátou milost udělil Václav Klaus Eleně Korolevové, občance Ruské federace, které prominul podmíněný trest odnětí svobody uložený za poškození cizí věci, a to s účinky zahlazení odsouzení. Polehčující okolností byl v tomto případě fakt, že se dotyčná činu dopustila v 18 letech z mladické nerozvážnosti a v minulosti nebyla na území ČR trestána.

Prezidentské milosti se dočkal také Jiří Kratochvíl, tomu prezident prominul zbytek trestu zákazu řízení motorových vozidel uloženého za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Přihlédl k tomu, že jmenovaný dosud žil řádným životem a jiného činu se nedopustil. Na současně uložený podmíněný trest se milost nevztahuje.

Milost prezident udělil i Victoru Stremilovschiimu, státnímu občanu Moldavské republiky, tomu hlava státu prominula zbytek trestu odnětí svobody uloženého za vydírání, a to pod podmínkou, že se po dobu tří let od udělení milosti nedopustí trestného činu. "Pan prezident přihlédl k tomu, že skutku se dopustil již před 14 lety ve své zemi, více jak dvě třetiny trestu vykonal a v minulosti nebyl na území ČR trestán," sdělil jménem Hradu Ochvat.

Vyslyšena byla rovněž žádost o milost Miroslavy Šlachtové, které Václav Klaus prominul zbytek trestu odnětí svobody uloženého za zpronevěru, a to pod podmínkou, že se po dobu jednoho roku od udělení milosti nedopustí trestného činu. Jmenovaná podle prezidenta řádně pečuje o své tři nezletilé děti, způsobenou škodu v plné výši uhradila a v minulosti nebyla trestána.

Jakubu Vyoralovi prominul prezident podmíněný trest odnětí svobody a zbytek trestu zákazu činnosti uložené za ohrožení pod vlivem návykové látky, a to s účinky zahlazení odsouzení. Přihlédl k dosavadnímu řádnému a bezúhonnému životu jmenovaného.

Desátou udělenou milostí je případ Lucie Rokošové, té prezident doplnil udělenou milost z 1. 6. 2010 aktem, který řeší technické problémy s výpočtem lhůty k podmíněnému propuštění.

Poslední, 11. a 12. milost, přiřkl Václav Klaus manželům Janě Pšeničkové a Josefu Pšeničkovi. Těm prezident prominul podmíněné tresty odnětí svobody uložené za krádež, a to s účinky zahlazení odsouzení. Přihlédl k jejich dosavadnímu řádnému životu a tomu, že v důsledku odsouzení nebudou moci vykonávat své povolání.

Pravomoc udílet milost umožňuje prezidentovi v individuálních případech odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem, zahlazovat odsouzení, a s kontrasignací nařizovat, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.

V praxi tuto pravomoc prezident používá zejména v případech, kdy se domnívá, že soud pochybil, nebo v humanitárních případech, kdy zabraňuje rozdělení rodiny nebo přihlíží k vážnému zdravotnímu stavu odsouzených nebo členů jejich rodiny.