Praha - Jméno Václava Havla zná celý svět, někdejší vězeň totalitního režimu byl řadu let prezidentem Československa a České republiky. Známý myslitel a bojovník za lidská práva vždy vyvolával silné emoce.
Zatímco ve světě jej většinou obdivují, názory na jeho působení v domácí politice se různí. Básník, dramatik, esejista, spisovatel, publicista a politik Havel zemřel loni 18. prosince v 75 letech.
Před rokem 1989 byl Havel hlavním symbolem protikomunistické opozice, pád komunistického režimu ho vynesl až na Pražský hrad, kde setrval více než 12 let.
Ikonou boje za svobodu a demokracii zůstal Havel ve světě navzdory tomu, že v Česku jeho popularita v době jeho prezidentování spíše klesala. Opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu míru, síla jeho osobnosti napomohla vstupu ČR do NATO. "Prezident Havel učinil český národ hrdým. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo 'Havel' a 'Čech' jedno a totéž. Havel položil Prahu a Českou republiku na mapu doby po studené válce," prohlásila o něm bývalá ministryně zahraničních věcí USA a česká rodačka Madeleine Albrightová.
V úřadu prezidenta Havel zboural mnohá dosavadní tabu, jeho koncept takzvané nepolitické politiky však měl řadu kritiků. Pražský hrad po nástupu do funkce změnil k nepoznání, otevřel ho veřejnosti i světu a vrátil mu ztracenou důležitost. Mnohým však tehdy vadila jeho údajná tolerance k bývalým komunistům a také rozsáhlá amnestie vězňů odsouzených za bývalého režimu.
Ani velká autorita, kterou měl po prvním zvolení, nic nezměnila na vleklých diskusích o státoprávním uspořádání Československa v roce 1992. A období po jeho abdikaci a návratu do čela nového českého státu zase poznamenaly spory s tehdejším předsedou ODS a premiérem Václavem Klausem. A právě Václav Klaus se v únoru 2003 stal novou hlavou státu poté, co vypršelo Havlovo druhé období ve funkci prezidenta ČR.
Havel dramatik je ceněným autorem, jehož hry byly v hojně uváděny na českých i zahraničních scénách. Napsal na dvě desítky divadelních her, z nichž nejznámější jsou absurdní dramata Zahradní slavnost (1963), Žebrácká opera (1972), Audience (1975) nebo Largo desolato (1984). Jako dramatik se znovu připomněl před třemi lety, kdy měla premiéru jeho nová hra Odcházení. Havel je také autorem mnoha kritik, komentářů, studií a esejů.
Václav Havel se narodil 5. října 1936 v rodině pražského stavebního inženýra a podnikatele Václava Miloše Havla. Členové rodiny v minulosti prosluli jako významní filmoví podnikatelé a stavitelé, kteří výrazně ovlivnili tvář české metropole. Dědeček Vácslav Havel v letech 1907 až 1915 vybudoval palác Lucerna, otec Václav s bratrem Milošem zase v rámci společného podniku spravovali Barrandovské terasy.
Mladý Václav Havel navštěvoval Reálné gymnázium a Kolej Jiřího z Poděbrad v Poděbradech, výběrovou školu vedenou po anglickém vzoru. Po převratu v roce 1948 se už mohl jen vyučit chemickým laborantem. Později vystudoval večerní gymnázium a až v polovině 60. let dramaturgii na DAMU.
Bývalý režim ho řadil mezi své hlavní nepřítele, neboť měl velkou autoritu v disentu. Vystrnadit Havla z republiky se ale nepodařilo, dostat do vězení ano - už po vzniku Charty 77, později ještě několikrát, celkem téměř na pět let. Oporou mu byla manželka Olga, s níž se oženil v létě 1964. V článku Kdo je Václav Havel z Rudého práva 28. února 1989 ho také označili za rozvraceče a nepřítele.
V listopadu 1989 spoluzaložil Občanské fórum, jehož se stal jedním z hlavních mluvčích a vyjednávačů s představiteli komunistického režimu. V prosinci 1989 byl Václav Havel zvolen prezidentem a v čele Československa a poté Česka zůstal až do roku 2003 (s půlroční přestávkou v roce 1992).
V lednu 1996 zemřela jeho žena Olga a o rok později se oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou.
V 90. letech Havla sužovalo zdraví a několikrát byl v bezprostředním ohrožení života. V prosinci 1996 mu lékaři kvůli nádoru odebrali část plíce, v dubnu 1998 se během dovolené v Innsbrucku podrobil dramatické operaci proděravělého tlustého střeva. Havel přestal kouřit a změnil způsob života.
"Poprezidentskému" období Havlova života dominovala lidská práva - opakovaně podpořil kubánskou opozici, disidenty v Bělorusku, angažoval se kolem situace v Barmě, Tibetu či Severní Koreji a několikrát vyjádřil své obavy o osud demokracie v Rusku. Nadále se vyjadřoval k aktuálním politickým otázkám, především v oblasti zahraniční politiky. Dopsal také divadelní hru a byl čestným předsedou českého PEN klubu, v poslední době se věnoval i projektu své prezidentské knihovny.
Související
Olomouc se rozloučila se statečnou Mašínovou. Bratr z USA nepřijel
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
před 2 hodinami
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
před 4 hodinami
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno před 4 hodinami
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
před 5 hodinami
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
před 7 hodinami
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
před 7 hodinami
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
před 8 hodinami
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
před 9 hodinami
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
před 10 hodinami
Počasí: Vysoké teploty se v Česku objeví i příští víkend
včera
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
včera
Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi
včera
Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám
včera
Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem
včera
Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk
včera
Všichni chtějí, abych zemřel, prohlásil Babiš. Přiznal, že ve vládě nemá kompetentní ministry
včera
Jak zvládnout horké počasí, nastavit klimatizaci a co si obléci? Lékaři vydali návod na tropická vedra
včera
Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?
včera
Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?
Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).
Zdroj: Libor Novák