Kde se vzaly Vánoce?

Praha - Biblický příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události se v křesťanském světě slaví od čtvrtého století. Církev časově spojila narození Spasitele se starým mýtem zimního slunovratu, kterým se vyjadřovalo vědomí o věčném vítězství života nad smrtí a světla nad tmou.

Přesný den ani rok narození Ježíše není znám, protože pro první křesťany před bezmála dvěma tisíciletími nebylo datum Ježíškova narození v popředí jejich zájmu. Křesťané totiž v prvních dvou stoletích své existence slavili především Velikonoce. Jimi se slavil celý život a dílo Ježíše Krista až po jeho ukřižování včetně víry v jeho vzkříšení.

Teprve ve 3. století vznikl požadavek oslavit zvláštním svátkem také Ježíšovo narození. Protože se v té době už neznal den a rok Ježíšova narození, byli křesťané naprosto volní ve volbě nejvhodnějšího data. Západní církev - v Římě – zvolila 25. prosinec, což bylo datum starého pohanského svátku "Narození věčného slunce". Východní církev slaví narození Krista 6. ledna. To bylo datum jednoho pohanského svátku v Alexandrii, a to svátku "Narození Božského eonu".

Křesťané dali původně svátku slunovratu nový smysl. Ten nespočívá v oslavě příchodu nového světla v přírodě, jak tomu bylo v době antiky, ale spočívá především v oslavě příchodu nového světla, které nikdy nezhasne. A to je světlo duchovní, jež přišlo v historické osobě Ježíše Krista.

V Česku je však za vrchol Vánoc považován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti. Zhruba od 16. století se rozšířily zvyky, jako jsou domácí jesle, obdarovávání dětí, ozdobený stromeček.

Související

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Více souvisejících

Vánoce historie

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy