Klíšťata letos útočí ve velkém, přenášejí více nemocí

Jen co se venku udělalo trochu jaro, klíšťata jsou už pořádně aktivní. Jejich aktivita je pro úterý na stupni 8, což znamená velké riziko napadení klíštětem. Odborníci doporučují používat repeletnt, nesedat a nelehat v porostech, nevstupovat do křovin a bylinné vegetace, zejména na okraji lesa, na okraji vodních toků a listnatého mlází. Večer a ráno byste se měli prohlédnout a případě klíšťata odstranit.

I v dalších dnech budou klíšťata velmi aktivní. Ve středu a ve čtvrtek na stupni 9, v pátek a v sobotu opět na osmičce a v neděli na devítce.

Stupeň 9 znamená nejvyšší riziko napadení klíštěte. Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem doporučuje používat repelent. Lidé by neměli volně vstupovat do listnatých či smíšených lesů a měli by se pohybovat pouze po zpevněných cestách. Při návratu z přírody by se měli ráno i večer prohlédnout a případně klíšťata odstranit. Jak správně klíště "vytočit" se dočtete v další části článku.

Klíšťata nás mohou nakazit třemi závažnými onemocněními. Nejznámější je klíšťová encefalitida, nejzávažnější je pak borelióza, na kterou může člověk i zemřít. V Česku je ale poměrně dost zastoupena i ehrlichizóza.

Borelióza

Borelióza (lymeská borelióza) je nejzávažnější onemocnění, kterým vás může infikované klíště nakazit. Ani proti této nemoci neexistuje účinná vakcína, na rozdíl od encefalitidy se dá ale léčit. V loňském roce touto chorobou onemocnělo v Česku přes 4000 lidí.

V první fázi nákazy se na kůži objevuje červená skvrna s bílým středem. To bývá provázeno horečkou, únavou, malátností nebo dokonce zvracením. Červená skvrna se postupně zvětšuje a nakonec může dosahovat až několik desítek centimetrů. Pokud není nemoc léčena, ve druhé fázi člověka bolí klouby, otékají mu kolena a bolí ho svaly. Občas může dojí i k dočasnému zánětu srdečního svalu. Nemoc ještě přechází do třetí fáze, která se může projevit až rok po infekci. Příznaky se projevují zánětlivými postiženími kůže, záněty kloubů a zánětlivými onemocněními mozku, míchy, srdce nebo očí.

Vůbec největší výskyt klíšťat přenášející boreliózu byl v loňském roce podle údajů laboratoře Protean, která zveřejňuje výsledky na webu kliste.cz, v Olomouckém kraji (přes 16 % ze všech klíšťat), na dalších místech byl Karlovarský a Královehradecký kraj (téměř 16 %). Naopak nejméně infikovaných klíšťat byl v Pardubickém a Zlínském kraji. Na mapě se pak můžete podívat, v jakých okresech bylo nejvíce klíšťat přenášejících boreliózu.

Klíšťová encefalitida

Je to nejznámější onemocnění, které přenášejí klíšťata. Každý rok jí v Česku onemocní okolo 600 lidí. Jedná se o zánětlivé onemocnění mozku a mozkových blan, v krajních případech může člověk i zemřít.

Příznaky nemoci jsou podobné virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami. V této fázi vir ustupuje, ale u některých lidí může přejít až do druhé fáze. V něm virus napadá centrální nervový systém.

Proti této nemoci nejsou žádné účinné léky. Je proto nutné se preventivně chránit, před nákazou je možno se chránit očkováním. Očkováno proti klíšťové encefalitidě je ale jen zhruba 17 procent lidí. Česko v tomto případě vede žebříček zemí, ve kterých se očkování podceňuje. Za Českem je Lotyšsko a Švédsko.

Klíšťová encefalitida loni nejvíce řádila v Jihomoravském kraj (6 %), naopak v Karlovarském a Zlínském nebyl žádný případ nemoci zaznamenán.

Ehrlichióza

Je to infekční onemocnění, které napadá bílé krvinky. Tuto nemoc, která se projevuje horečkami, je těžké diagnostikovat. Horečky trvají 3 dny a více a doprovázejí ji bolesti hlavy a svalů a někdy i vyrážka. Na rozdíl od boreliózy či encefalitidy se dá v raných fázích dobře léčit. Nejčastěji se proti nemoci nasazují antibiotka (doxycyklin nebo rifampin).

Klíšťat nakažených ehrlichiózou bylo nejvíce na Vysočině (přes 6 %), Ústeckém a Olomouckém kraji (téměř 6 %). Žádný výskyt tohoto onemocnění pak nezaznamenali v Libereckém, Karlovarském a Pardubickém kraji. V celorepublikovém průměru jsou ehrlichiózou nakažena asi 3 % klíšťat.

Jak se klíštěti vyhnout?

1. Pokud se máte pohybovat v místech se zvýšeným výskytem klíšťat bereme si vhodné oblečení – především dlouhé světlé kalhoty, na kterých je klíště dobře vidět. Volíme raději i dlouhé rukávy a uzavřenou obuv. Zvýšení efektu vhodné volby oděvu je možné dosáhnout použitím doplňků s tzv.protiklíšťovou úpravou.

2. Nezapomínáme používat repelent.

3. Pokud to jde, vyhýbáme se travnatým a křovinatým porostům. Chodíme po zpevněných cestách a neleháme si ani neusedáme do vysoké trávy.

Jak klíště odstranit?

1. Klíště opatrně odstraníme podle následujícího návodu. Uchopíme jej kleštičkami na klíště nebo speciální kartou co nejblíže kůži a kývavými pohyby jej pomalu vyvikláme.

2. Ranku po vytažení klíštěte ihned dezinfikujte. Je vhodné použít především dezinfekční prostředky s obsahem jódu.

3. Klíštěte se nezbavujte. Pokud chcete vědět, zda bylo klíště infekční a zda vám hrozí riziko nákazy můžete klíště odeslat do speciální laboratoře nebo vzít s sebou k lékaři. Na vyšetření klíštěte nemá vliv pokud jste jej před vyjmutím potřeli dezinfekcí nebo olejem.

Kolik stojí otestování infekčnosti klíštěte?

Cena za vyšetření na boreliózu a ehrlichiózu je 580 až 610 korun, na klíšťovou encefalitidu pak 750 Kč. Bohužel toto vyšetření není hrazeno žádnou zdravotní pojišťovnou.

Nejlepší prevence? Očkování

Jedinou spolehlivou ochranou, jak se vyhnout riziku nákazy klíšťaty a užít si přírodu bez obav, je očkování. Lékaři se shodují, že na očkování není nikdy pozdě. Lze využít zrychleného vakcinačního schématu, kdy je možno první dvě dávky podat v rozmezí 7–14 dnů. Za dalších 14 dnů si organismus vytvoří dostatečnou hladinu protilátek. Pokud tedy nyní zahájíte očkování, do měsíce budete spolehlivě chráněni.

Klasické očkovací schéma vakcíny pro zimní měsíce sestává z první dávky podané v první den, druhé dávky podané za 1−3 měsíce poté a třetí dávky aplikované o 5−12 měsíců později. Ochrana je účinná přibližně po 2 týdnech od podání druhé dávky. Toto schéma je vhodné aplikovat na podzim či v zimě, aby po podání druhé dávky v jarních měsících byli lidé pohybující se v přírodě chráněni. Ale podle lékařů je možné se nechat očkovat kdykoliv.

Klíště dokáže přežít v pračce i v mrazáku

Zrychlené vakcinační schéma se již 30 let úspěšně používá v sousedním Rakousku, které je zemí s vysokou proočkovaností populace proti klíšťové encefalititdě – 88 procent. Rakouská studie Klinického institutu pro virologii Lékařské univerzity ve Vídni potvrdila vysokou účinnost očkovací látky na průměrné úrovni 99,4 procenta. Tak vysoký ochranný účinek očkování lze považovat za současné maximum, které je možné jakýmkoliv očkováním dosáhnout.