Atentát na Klause: Před rokem Vondrouš vystřelil na hlavu státu

Praha - Atentát, který odráží mimořádně špatnou situaci ve společnosti. Tak vyhodnotil tehdejší prezident Václav Klaus útok, kterému čelil před rokem 28. září v Chrastavě na Liberecku. Tehdy šestadvacetiletý dělník Pavel Vondrouš na Klause sedmkrát zblízka vypálil z airsoftové pistole a čtyřikrát ho zasáhl. Vondrouš svůj čin označil za zoufalý krok obyčejného člověka, Klause si za cíl dle svých slov zvolil proto, že je jedním z politiků zodpovědných za špatný stav země.

Útočník si pro svoji akci vybral slavnostní otevírání nového mostu v Chrastavě, kterého se zúčastnily stovky lidí včetně regionálních politiků. Událost vzbudila velký zájem nejen tím, že šlo o útok na hlavu stát, ale i proto, že při ní selhala prezidentova ochranka. 

Vondrouš byl po svém činu obviněn z výtržnictví, státní zástupce později zpřísnil kvalifikaci na násilí proti úřední osobě a hrozil mu trest od šesti měsíců do šesti let vězení. Okresní soud v Liberci letos v červnu jeho čin překvalifikoval na výtržnictví a uložil mu půlroční trest podmíněně odložený na jeden rok. V srpnu napsal deník MF Dnes, že státní zástupce se v případu odvolal a požaduje přísnější právní kvalifikaci.

Klaus nebo Kalousek, bylo to jedno 

Vondrouš u soudu odmítl, že by chtěl Klausovi ublížit, stejně by podle svých slov útočil i na jiné politiky. Konkrétně zmínil ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09). S trestem je ale spokojený: "Jsem velice mile překvapen, myslel jsem, že to bude horší." Soudu stačily k verdiktu výpovědi pěti svědků a televizní záznamy. "Byly dostatečně průkazné," konstatoval soudce Korpas. Vondroušův čin sice podle něj nenaplňoval skutkovou podstatu násilí proto úřední osobě, upozornil ale, že je společensky nepřípustné, aby se někdo při takových akcích pohyboval s maketou, která je těžko rozpoznatelná od skutečné zbraně: "Někteří svědci uvedli, že ji považovali za reálnou a očekávali, že dojde ke střelbě."

Vondrouš ve výpovědi uvedl, že si Klause nevybral cíleně, ale považoval ho za jednoho z lidí, kteří stojí za současným špatným stavem země. Házet vajíčka nechtěl, na to prý už veřejnost nereaguje. Airsoftovou pistoli považoval za bezpečnou zbraň, která neublíží, píše web CT24.

Na čin se připravoval asi měsíc. Začal poté, co se dozvěděl, že by Klaus měl navštívit Chrastavu. "Asi dva týdny jsem přemýšlel, jakým způsobem poukázat na současnou špatnou situaci u nás a že nelze takto pokračovat," uvedl před soudem. Nakonec se rozhodl pro airsoftovou pistoli a v lese začal trénovat střelbu, aby náhodou netrefil nikoho jiného. "Nevěděl jsem, zda budu moci nějakým bezpečným způsobem svůj protest vykonat, aby ochranka neměla čas reakce a nikomu se nic nestalo," uvedl. Nakonec využil toho, že byl v davu sympatizantů bývalého prezidenta.

Klaus se choval jako zbabělec

Kvůli případu hned druhý den rezignoval ředitel hradní ochranky Jiří Sklenka. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) začala případ vyšetřovat kvůli možnému porušení povinností strážní služby. Krajské státní zastupitelství v Liberci později zahájilo trestní stíhání dvou členů ochranky. Prezident Klaus stíhání krátce poté zastavil.

Případ provázel údajný únik informací z komunikace ochranky při incidentu, který však GIBS později označila za pravděpodobný podvrh. Vlnu diskuzí vyvolal později také Vondrouš, který zveřejnil přepis policejního výslechu prezidenta. Hrozila mu až pětimilionová pokuta, policie ale nakonec porušení zákona nezjistila. Vondrouš se také chystá vydat brožuru, v níž chce mimo jiné zveřejnit své motivy k útoku.

Sám Klaus v souvislosti s případem reagoval na výrok premiéra Petra Nečase. "To nebyl 'politováníhodný incident', jak nešťastně řekl pan premiér Nečas. To byl spíše prvně za 100 let našeho moderního státu atentát na prezidenta republiky," řekl Klaus krátce po události. Z Nečasova okolí se k události kontroverzně vyjádřil premiérův poradce Roman Joch, který na svém blogu vyslovil nesouhlas s názorem, že útok byl atentát, a naznačil, že prezident se po incidentu choval zbaběle. Premiér Nečas se od výroků distancoval a s Jochem ukončil spolupráci.

Související

Více souvisejících

Pavel Vondrouš (střelec na Klause) Václav Klaus

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy