Nová fakta o vegetariánství: Konzumace masa zabíjí?

Podle průzkumu se v ČR kloní k vegetariánství každý padesátý člověk a každý šestý se vyhýbá masu. Zdravotní přínosy bezmasé stravy připomíná dnešní Světový den vegetariánství.

Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy řekl, že vegetariánství je relativně zdravý stravovací systém, pokud se týká zdravých dospělých. Rizikový podle něj ale je pro děti, seniory a těhotné ženy. V případě dětí či těhotných žen jde o to, že tělo potřebuje k vývoji více železa a dalších látek, které bez masa těžce získává. Z rostlinných zdrojů nedokážou trávicí enzymy železo tak dobře zpracovat.

Lékaři obecně nezpochybňují výhodu vegetariánské stravy, že neobsahuje živočišné bílkoviny, v nichž je cholesterol. Ten poškozuje cévy, což může vést až k infarktu či mrtvici. Zároveň připomínají, že jedním z nejlepších ochranných faktorů proti nemocem srdce a cév jsou omega 3 kyseliny, které jsou v mořských rybách a vegetariáni je nejedí. Vegetariánství nechrání ani před alergiemi, naopak nejvíc alergií je na potravu z rostlinné říše.

Podle zjištění ČTK počítají některé školní jídelny s tím, že do školy chodí i děti z rodin vegetariánů. Většina jídelen vaří dvě až tři jídla na výběr, takže si děti mohou vybrat jídlo, které jim vyhovuje jejich stravovacímu režimu, řekla ČTK odbornice na školní stravování Alena Strosserová. Podle ní ale dětí upřednostňujících vegetariánství je minimum. "Děti si prostě dají to, co jim chutná, a je jim jedno, jestli je to maso nebo přísně vegetariánské jídlo," uvedla.Termín vegetariánství označuje několik směrů, které odmítají zabíjení zvířat, tím pádem i konzumaci masa. Laktoovovegetariáni vylučují ze své stravy pouze maso, laktovegetariáni nejedí kromě masa také vejce a veganí jedí pouze rostlinnou stravu. Vegetariánství má původ v tropech, kde byl problém s uchováním masa. Mělo chránit před infekcemi z masité stravy.

Pozor na slovíčkaření, není riziko jako riziko

Je třeba zdůraznit, že riziko nemocí vyvolaných potravou je obecně nízké za předpokladu vyvážené stravy, bez ohledu na to, zda maso je konzumováno nebo ne. Proto je nutné zprávy o nebezpečí výskytu nemocí v důsledku konzumace potravin živočišného původu posuzovat velmi opatrně.

Výsledky jsou často uváděny jako „relativní riziko". Například u lidí, kteří denně snědí 100 g červeného masa (jako je hovězí, jehněčí, vepřové) nebo 50 g masných výrobků je přibližně o 20 % vyšší nebezpečí výskytu onemocnění rakovinou střev proti lidem, kteří taková masa nejedí. To vypadá jako závažná skutečnost. Jestliže však předpokládáme, že u osob, které nejedí maso nebo masné výrobky, je pravděpodobné onemocnění rakovinou 5 % pak u osob, které jedí maso a masné výrobky, se toto nebezpečí zvýší na 6 %. Přednostní uvádění výsledků v pojmech „relativního nebezpečí" oproti vyjádření v „absolutním nebezpečí" pak často ukazuje hodnoty znepokojivější, než jaké doopravdy jsou, píše eufic.org.

Strava s úplným vyloučením masa nemusí vyhovovat každému, postačí však omezit jeho celkový příjem. Světová organizace pro výzkum rakoviny doporučuje jíst červeného masa méně než 500 g týdně. Konzumace spíše ryb než červeného masa, zejména ve spojení s konzumací zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků, může být dalším vhodným způsobem stravování. Tato skladba stravy je velmi podobná tradiční stravě severoevropské a středomořské.

Pro osoby, které chtějí omezit konzumaci masa nebo maso ze své stravy úplně vyloučit, je nutné svou stravu pečlivě plánovat tak, aby byly splněny základní výživové požadavky. Kritickými živinami z tohoto hlediska jsou zejména vitaminy B12 a D, dále vápník, železo, zinek a omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA. Jestliže je vegetariánská strava pečlivě řízena, může představovat celkem vhodnou alternativu. Vyšší podíl ovoce a zvláště zeleniny ve stravě však zůstává důležitým cílem pro všechny druhy stravování.