Lovci nehod se na silnicích chovají jako hyeny. Jak se bránit?

Manželka pana Karla P. utrpěla těžký úraz při nehodě, kterou nezavinila. Její zranění byla natolik vážná, že musela být transportována do nemocnice vrtulníkem. „Byl jsem s ní po celou dobu v nemocnici, nedovedete si představit, jaký jsem o ni měl strach," vzpomíná pan Karel. „Jediné na co jsem myslel, bylo její zotavení."

Během doby, kdy byl u manželky, ho dvakrát telefonicky kontaktovala společnost patřící právě k lovcům nehod. Nabídli mu zastupování při získání odškodnění za dopravní nehodu. Pan Karel si byl jistý, že telefon nikomu nedával.

„Byl jsem znechucen jejich hyenismem, vždyť manželka doslova bojovala o život a oni řešili provize. Jejich nabídka zněla, že předem se nic neplatí, odměna je splatná až po získání odškodného, a to ve výši 30 procent ze získané částky. V takovém rozpoložení je velmi lehké podlehnout."

Naštěstí si pan Karel zachoval chladnou hlavu a nabídku odmítl a vše zkušeně řešil se svou právničkou. Její sazba byla sotva polovinu toho, co požadovali crash hunteři, a úspora činila desítky tisíc korun.

Ráno moudřejší večera

Pan Karel se setkal s lovci nehod. A určitě nebyl jediný. Crash hunteři využívají situace a neznalosti účastníků nehod a často je nátlakově donutí k podpisu nevýhodné smlouvy. Obvyklými praktikami jsou provize 25 až 40 procent z odškodného, což u škod na zdraví činí statisíce, které skončí místo u poškozeného v rukách této společnosti.

Lovci nehod také většinou zajišťují pro poškozeného náhradní vozidlo za přemrštěné ceny (nebo zajistí vozidlo vyšší kategorie než poškozené), jejichž použití následně pojišťovna nechce hradit a v konečném důsledku tyto náklady zaplatí poškozený.

„Lovci nehod parazitují na situaci, v níž se účastníci nehody nacházejí. Většina z nich ani netuší, s kým mají tu čest a doslova procitnou, až když přijde vyrovnání," shrnuje Šárka Dušková, likvidační specialistka Partners, a dodává: „Rada pro všechny, kteří se stanou účastníky nehody, zní, aby nic nepodepisovali pod tlakem a ve stresu a nenechali se odvést do servisu, který jim tato společnost doporučí, protože oprava vozidla a konečná cena bude jen nepříjemným překvapením. U škody na zdraví lze určitě počkat s řešením, obrátit se nejdříve na pojišťovnu a potom teprve následně vyhodnotit došlé nabídky a potom se rozhodnout podle referencí společnosti, výše odškodného a doporučení."

Pojišťovny společně s povinným nebo havarijním pojištěním nabízejí asistenční služby, které slouží právě pro případ nehody či poruchy. „Pokud se stane pojistná událost, nejsnazší a zároveň nejdůležitější je kontaktovat právě svou pojišťovnu. Ta vám v rámci asistenčních služeb pomůže situaci řešit, například odtahem či přistavením náhradního vozu či doporučením smluvního servisu na opravu vozidla, čímž zamezíte zbytečným nákladům," uzavírá Šárka Dušková.